Porozumět fungování oceánských proudů pomáhají vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Dendrochronologové z lesnické a dřevařské fakulty proto koncem června vyrazili na Island, aby na jeho severovýchodním pobřeží odebrali vzorky naplaveného dřeva. Teď zjišťují, co je to za stromy, jak jsou staré a hlavně odkud připluly.
Brněnští vědci zkoumají proměnu oceánských proudů. Pomocí dřeva naplaveného na Island
3 minuty
Brněnští vědci zkoumali dřevo připlavené k islandským břehům
Stovku vzorků ze smrků, borovic nebo modřínů si vědci přivezli z pláží Islandu. Než tam ale dřevo doputovalo, muselo urazit tisíce kilometrů. „Ty kmeny plavou v moři od deseti měsíců do tří let. Na základě proudů, které tam jsou, a na základě předchozích výzkumů lze očekávat, že jsou ze Sibiře,“ vysvětlil dendrochronolog Michal Rybníček.
Cesty kmenů ze Sibiře do moře byly podle vědců různé. „(Strom) se dostal do řeky erozí nebo záplavami, anebo se tam mohl dostat těžbou. Potom se musel plavit, dostal se do ledové kry a ta driftovala přes Severní ledový oceán,“ popsal dendrochronolog Tomáš Kolář.
Každý vzorek je potřeba obrousit do hladka a pomocí lupy spočítat letokruhy. Pomocí mikroskopu a speciálního programu pak vědci vytvoří letokruhovou křivku. Ta je jedinečná jak pro daný strom, tak taky pro území, na kterém rostl.
Vědci budou vzorky stromů zkoumat minimálně do podzimu. Potom se vydají do Velké Británie, kde budou své výsledky porovnávat s databází Cambridgské univerzity. „Tím zjistíme, odkud pochází, podle toho, se kterou to sedí nejlépe,“ dodal Kolář.
Práce vědců na půdě Mendelovy univerzity je ale jen střípkem do mozaiky mnohem většího mezinárodního výzkumu. Ten zjišťuje, jak se v průběhu let mění oceánské proudy a jak je ovlivňuje klimatická změna.
