Janáčkovo divadlo zaplavila voda z Volhy. Po opravách ho otevřela Káťa Kabanová

Tři milovnice a pravidelné návštěvnice slavného divadla si před představením často dávaly sraz u busty Leoše Janáčka. Tentokrát ji tu poprvé nenašly. „Maličko mi chybí. U ní jsme se vždycky s kamarádkami setkávaly, to byl takový orientační bod. Dnes jsem musela psát, že jsem přímo naproti vchodu,“ svěřila se divačka Lenka Minaříková.

Namísto toho jsou tu do kamene vytesány názvy děl slavného skladatele. Nenápadných písmen, která do mramoru vytesal sochař, si všimne jen pozorný návštěvník. „Neviditelné nápisy jsem zatím ještě nezkoumala, ale je to dobrý nápad, o přestávce si udělám čas,“ dodala Minaříková.

Čas pořádně si nové foyer prohlédnout si udělala většina diváků. Na první představení po šestnácti měsících přišla většina z nich v předstihu. Že šlo ještě o zkušební provoz, poznat nebylo. „Devadesát devět procent věcí funguje, jak má. Dvakrát nebo třikrát se spustil požární alarm, protože v budově ještě létá trochu víc prachu. Dvakrát nám to tady všechno zhaslo, ale už se to neděje zhruba týden,“ řekl ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.

Opera, kvůli které se musí jeviště zaplavit 15 tisíci litry vody, vybrali jako zatěžkávací zkoušku divadla schválně. „Potřebujeme primárně vyzkoušet, jestli všechno funguje, jak má, a zároveň představení oprášit pro Janáčkovský festival. Tohle představení bude jednou z hvězdných inscenací,“ uvedl Glaser.

Mezitím ale ještě budou jeviště muset vypustit. Festival totiž 17. listopadu zahájí Příhody Lišky Bystroušky. A ty, ač v novém nastudování, se pořád odehrávají v lese, a ne u řeky Volhy.