Na jihu Moravy testují, které obilniny lépe vydrží sucho. Stromy v parcích zase dostávají speciální vaky

Nahrávám video
Sucho trápí zemědělce, zahrádkáře i správce zeleně
Zdroj: ČT24

Sucho a nedostatek vláhy trápí Jihomoravský kraj, stejně jako zbytek republiky. V některých obcích už dokonce přestala téct voda z kohoutků. S nedostatkem vláhy bojují také zemědělci. Vědci z Drásova proto zkoumají, jaké druhy plodin vydrží extrémní sucho. Správci městské zeleně v Brně zase zkoušejí u stromů propustné vaky, které lépe zadržují vláhu.

Zatímco zahrádkářům čerpadla a nádrže na dešťovou vodu pomáhají, zemědělcům by nestačily. Teď se jim snaží pomoct vědci z Drásova, kteří testují, jaké druhy obilí v extrémním suchu vydrží. 

„Máme stanici, která rostliny při každém měření automaticky váží a zalévá,“ vysvětluje vedoucí výzkumného centra PSI Klára Panzarová. Některé rostliny zaleje, jiné vynechá. „To je způsob, jakým jsme schopní indukovat stres suchem,“ dodala Panzarová.

„Co se týče například jarního ječmene, tam se ukazuje, že ty nové odrůdy nejsou bohužel příliš odolné k suchu. Nové genetické zdroje mohou pomoct ke šlechtění ve zlepšení odolnosti,“ doplnil Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zemědělcům zatím radí vysazovat víc druhů plodin a používat ty s hlubšími kořeny.

V městech trpí hlavně stromy v ulicích

Se suchem se už pátý rok potýkají i správci zeleně v Brně. Ačkoliv letos ještě teploty nedosáhly podobných extrémů jako loni, půda je čím dál vyschlejší. Veřejná zeleň města Brna (VZMB) tak zkouší nové způsoby, jak rostliny v parném létě chránit. Ne vždy se to ale povede, ani 60 kubíků vody denně nestačí.

„Shazují větve nebo zcela usychají. Není v našich možnostech je zcela uzalívat. My zalíváme mladé výsadby a některé vybrané starší stromy,“ vysvětlil ředitel VZMB Jiří Kasala. Na to zatím voda z řadu stačí. Na příští rok už ale chystají 130 metrů hluboký vrt v Lužánkách.

I z něj by potom mohli brát zásoby třeba do nových průsakových vaků, které zkouší u stromů v ulicích. „Za čtyři a půl hodiny v podstatě vykapou dolů do podzemního balu a strom si postupně může vodu sám brát podle svojí potřeby. Nerozteče se nám nikde do okolí,“ řekl koordinátor VZMB Tomáš Hájek.

Stromy obklopené dlažbou jsou na tom totiž mnohem hůř než ty v parku. Některá brněnská stromořadí kromě sucha navíc přes léto trápí také opravy ulic, proto je třeba stromy před bagry více chránit. „V případě takhle suchého počasí je důležité, aby byly kořeny, obnažené kořeny kryty vlhčenou geotextilií. Dochází k velkému výparu a ty kořeny často odumírají,“ popsal stavební koordinátor VZMB Tomáš Trnka.

Odumřít potom můžou i celé stromy. To, že jim v Brně chybí voda, dokazují už druhým rokem i výsledky výzkumu odborníků z Mendelovy univerzity, pomocí čidel sledují vlhkost v půdě. Díky měřením by mohla vzniknout doporučení pro systém závlah v městě. Zachránit by mohl i stromy v ulicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
před 8 hhodinami

Jihomoravský radní Podzimek rezignoval

Radní Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS) rezignoval na funkci. Na síti X to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podzimek v polovině března přišel o řidičský průkaz, protože řídil pod vlivem alkoholu, upozornily v minulých dnech Seznam Zprávy. Podzimek ČT řekl, že ho situace mrzí. Krajský předseda ODS Jiří Crha rozhodnutí radního přivítal jako jediné možné.
31. 3. 2026Aktualizováno31. 3. 2026

Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.
31. 3. 2026

Jihomoravský radní přišel kvůli alkoholu o řidičský průkaz, zvažuje rezignaci

Jihomoravský radní a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS) přišel o řidičský průkaz. Řídil totiž pod vlivem alkoholu. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Regionální týdeník Znojemsko. Podzimek ČT řekl, že nadýchal 0,6 promile alkoholu. Zvažuje rezignaci na své funkce. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyzval k vyvození osobní odpovědnosti.
30. 3. 2026

Povodí Moravy opraví přelivy na Novomlýnských nádržích, práce potrvají tři roky

Povodí Moravy začalo s rekonstrukcí přelivů na hrázi Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. Původní zařízení slouží od vzniku nádrží a technicky už nedostačuje. V případě extrémních podmínek by nemuselo fungovat tak, jak má. Práce vyjdou na více než osmdesát milionů korun a potrvají zhruba tři roky. Dopravy na přilehlé silnici I/52 se ale nedotknou. Omezení se očekávají až v souvislosti s dostavbou D52, která by měla začít v příštím roce.
30. 3. 2026

Od čtrnácti jsem zarytý antikomunista, říká syn Dubčekova blízkého spolupracovníka

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.
30. 3. 2026

Církev vyzvedla urnu s ostatky kněze Drboly, připravuje oslavy blahořečení

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.
26. 3. 2026
Načítání...