Na jihu Moravy testují, které obilniny lépe vydrží sucho. Stromy v parcích zase dostávají speciální vaky

Sucho a nedostatek vláhy trápí Jihomoravský kraj, stejně jako zbytek republiky. V některých obcích už dokonce přestala téct voda z kohoutků. S nedostatkem vláhy bojují také zemědělci. Vědci z Drásova proto zkoumají, jaké druhy plodin vydrží extrémní sucho. Správci městské zeleně v Brně zase zkoušejí u stromů propustné vaky, které lépe zadržují vláhu. 

Video Sucho trápí zemědělce, zahrádkáře i správce zeleně
video

Sucho trápí zemědělce, zahrádkáře i správce zeleně

Zatímco zahrádkářům čerpadla a nádrže na dešťovou vodu pomáhají, zemědělcům by nestačily. Teď se jim snaží pomoct vědci z Drásova, kteří testují, jaké druhy obilí v extrémním suchu vydrží. 

„Máme stanici, která rostliny při každém měření automaticky váží a zalévá,“ vysvětluje vedoucí výzkumného centra PSI Klára Panzarová. Některé rostliny zaleje, jiné vynechá. „To je způsob, jakým jsme schopní indukovat stres suchem,“ dodala Panzarová.

„Co se týče například jarního ječmene, tam se ukazuje, že ty nové odrůdy nejsou bohužel příliš odolné k suchu. Nové genetické zdroje mohou pomoct ke šlechtění ve zlepšení odolnosti,“ doplnil Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zemědělcům zatím radí vysazovat víc druhů plodin a používat ty s hlubšími kořeny.

V městech trpí hlavně stromy v ulicích

Se suchem se už pátý rok potýkají i správci zeleně v Brně. Ačkoliv letos ještě teploty nedosáhly podobných extrémů jako loni, půda je čím dál vyschlejší. Veřejná zeleň města Brna (VZMB) tak zkouší nové způsoby, jak rostliny v parném létě chránit. Ne vždy se to ale povede, ani 60 kubíků vody denně nestačí.

„Shazují větve nebo zcela usychají. Není v našich možnostech je zcela uzalívat. My zalíváme mladé výsadby a některé vybrané starší stromy,“ vysvětlil ředitel VZMB Jiří Kasala. Na to zatím voda z řadu stačí. Na příští rok už ale chystají 130 metrů hluboký vrt v Lužánkách.

I z něj by potom mohli brát zásoby třeba do nových průsakových vaků, které zkouší u stromů v ulicích. „Za čtyři a půl hodiny v podstatě vykapou dolů do podzemního balu a strom si postupně může vodu sám brát podle svojí potřeby. Nerozteče se nám nikde do okolí,“ řekl koordinátor VZMB Tomáš Hájek.

Stromy obklopené dlažbou jsou na tom totiž mnohem hůř než ty v parku. Některá brněnská stromořadí kromě sucha navíc přes léto trápí také opravy ulic, proto je třeba stromy před bagry více chránit. „V případě takhle suchého počasí je důležité, aby byly kořeny, obnažené kořeny kryty vlhčenou geotextilií. Dochází k velkému výparu a ty kořeny často odumírají,“ popsal stavební koordinátor VZMB Tomáš Trnka.

Odumřít potom můžou i celé stromy. To, že jim v Brně chybí voda, dokazují už druhým rokem i výsledky výzkumu odborníků z Mendelovy univerzity, pomocí čidel sledují vlhkost v půdě. Díky měřením by mohla vzniknout doporučení pro systém závlah v městě. Zachránit by mohl i stromy v ulicích.