Nádraží v centru, nebo u řeky? Vláda by měla podle Ťoka rozhodnout do 14 dnů

Víc než devadesát let Brno rozhoduje o poloze svého hlavního nádraží. Teď to vypadá, že jasno bude už v příštích dnech. „Chystáme materiál do vlády. Doufám, že bude maximálně do čtrnácti dnů projednán,“ prohlásil Ťok (ANO).

Původní usnesení o přesunu nádraží schválila vláda Miloše Zemana už v roce 2002. Od té doby rozhodnutí nikdo nezrušil, a tak zůstává stále platné. Podle ministra dopravy je jednodušší šestnáct let staré usnesení aktualizovat než ho zrušit. K prodloužení debaty o přesunu nádraží by tak dojít nemělo.

K jedné aktualizaci usnesení Zemanovy vlády už došlo v roce 2015. Vláda v něm rozhodla o vypracování studie proveditelnosti, která porovnávala varianty přestavby brněnského železničního uzlu. Na základě této studie pak v minulých měsících jednotlivé instituce rozhodovaly o svém stanovisku.

Původní usnesení řešilo i to, kdo přestavbu zaplatí. Financování podle něj má mít na starosti ministerstvo dopravy spolu s Jihomoravským krajem, městem Brnem a železničáři. A to nejen přes státní fond dopravy, ale i přes evropské dotace. Podobně by mělo vypadat i aktualizované usnesení.

Zatím nejasný je ale postoj premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který se při návštěvě Brna pozastavil nad astronomickými náklady celého projektu. „Stát plánuje opravit šedesát nádraží v Česku za šest miliard korun, například včetně havířovského nebo kolínského, a tady je jedno nádraží za čtyřicet šest miliard? Takže se logicky ptám, proč je to tak drahé,“ prohlásil Babiš před měsícem.

Kromě financování ale město Brno řeší především otázku napojení nového nádraží na hromadnou dopravu – konkrétně podzemní. Minulý týden totiž Centrální komise ministerstva dopravy rozhodla obě stavby úplně oddělit. Přiklonila se k přesunu nádraží k řece ve variantě Ab.

Pro brněnskou radnici je ale napojení nového nádraží na podzemní železnici důležité, stanovila si to jako podmínku. „Já samozřejmě nemohu centrální komisi diktovat. Součástí rozhodnutí centrální komise bylo, že se bude pokračovat v prověření kolejového diametru. Takže v průběhu osmi až deseti let musíme připravit městskou hromadnou dopravu tak, aby byla plně funkční i v případě posunu nádraží,“ řekl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

I přesto část brněnské koalice mluví o riziku, kdy by sice nádraží u řeky vzniklo, ale bez podzemní železnice. „Já bych se snažil všemi jinými a politickými cestami tomu zabránit, protože to poškodí veřejnou dopravu. Bez diametru přesunuté nádraží poškodí veřejnou dopravu,“ prohlásil náměstek primátora Matěj Hollan (ŽtB).

Před vybudováním nového nádraží se musí opravit to staré

Než výstavba nového uzlu vůbec odstartuje, potrvá ještě několik let. Právě proto musejí železničáři opravit i stávající hlavní nádraží – aby vůbec mohlo dál fungovat. Začnou v prosinci. Část cestujících kvůli tomu bude znovu jezdit z nádraží dolního. S jeho úpravami železničáři začali už na začátku června.

Dolní nádraží obvykle slouží jen nákladním vlakům. Loni v létě ale kvůli výluce začali houfně přijíždět i cestující. A nádraží praskalo ve švech. K vlakům výpravčí lidi pouštěl ručně. Při výluce chystané na konec letošního roku už ale závoru zvedat nebude. V těchto místech totiž vznikne podchod.

„Vybagruje se široká rýha, kde se vybetonuje podchod, který bude přes kolej číslo jedna a dva,“ uvedl náměstek pro provoz infrastruktury SŽDC Brno Pavel Šprdlík. Zvětší se také nástupiště a přibude i vnitřní čekárna. Výluka totiž začne v zimě. První cestující tu odbaví 9. prosince. Zároveň se startem prací na hlavní stanici.

Cílem oprav je zmodernizovat zabezpečovací systém. Ten stávající slouží už desítky let. Ještě před zahájením hlavní výluky dopravu omezí letní oprava dvou mostů. Vlaky kvůli tomu nebudou jezdit na páté a šesté nástupiště. Některé spoje tak od 16. července pojedou přes Horní Heršpice, jiné nahradí autobusy.