Aktivisté chtějí, aby se při sčítání lidu přihlásilo co nejvíce lidí k moravské národnosti. V roce 1991 se k ní přihlásilo 1,2 milionu obyvatel tehdejšího Československa. O deset let později jejich počet klesl na přibližně 380 tisíc. Pokles přičítají aktivisté mimo jiné i snaze centrálních úřadů o „čechizaci“ východní části státu.
„Hlavním politickým cílem strany Moravané je emancipace Moravy. Navrácení samosprávy, samostatného hospodaření a práv, které měla tisíc let,“ uvedl předseda strany Moravané Jiří Novotný. Zároveň zdůraznil, že aktivity vedoucí k prosazení myšlenky moravanství nejsou záležitostí odtrhnutí se od Čech.
Jakou národnost zvolí lidé v Brně?
Jakou národnost zvolí lidé v Brně?
Historik Jiří Pernes o Moravě
Aktivistům se nelíbí, že ve formuláři chybí moravský jazyk
„Na formuláři je předtištěna kdejaká možnost včetně znakové řeči, moravský jazyk zde ale chybí. Jde přitom o problematiku závažnou,“ uvedl Josef Pecl z Moravského národního kongresu. „V Evropskému parlamentu i jinde bude použito mateřského jazyka jako argumentu; jako argumentu, že my Moravané nemaje jazyka jsme vlastně Češi,“ tvrdí Pecl.
Moravská národnost a moravský jazyk budou plnohodnotně zpracovány do statistiky Českého statistického úřadu. „Národnost je otázkou vnitřního pocitu. Ve sčítacím listu může každá osoba vyplnit dokonce dvě národnosti a všechny budou pečlivě zaznamenány a zpracovány,“ řekla regionální zmocněnkyně Českého statistického úřadu Dagmar Pospíšilová. Stejně jako u otázky národnosti, tak i u kolonky mateřského jazyka je tedy možné přihlásit se k moravské myšlence.
