Podzemí pod někdejším Stalinovým pomníkem se hroutí. Podepření vyjde na miliony korun

Nahrávám video
UvR: Podzemí pod někdejším Stalinem se hroutí
Zdroj: ČT24

Statika prostor pod někdejším Stalinovým pomníkem v Praze na Letné je v tak špatném stavu, že by se mohly zhroutit. Ukázal to čerstvý posudek. Hlavní město teď chce podpěrami zajistit alespoň strop pod metronomem, což má vyjít zhruba na sedm milionů korun.

Kvůli havarijnímu stavu toho, co zbylo z někdejšího pomníku diktátora Stalina, a špatné statice prostor si nechala Praha zpracovat posudek. Ten potvrdil, že na některých místech hrozí zhroucení. „Ještě se to nepropadá celé, ale hroutí se nosné konstrukce. Dochází k jejich prohýbání, které je zhruba dvakrát až třikrát větší než norma daná vyhláškou,“ shrnul obavy hlavního města radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu).

Svého času bylo Stalinovo sousoší na Letné největší v Evropě. Pod ním bylo vytunelováno téměř deset tisíc metrů čtverečních. Podle posudku nyní hrozí, že by se prostory, do kterých dlouhodobě zatéká, mohly náhle zřítit. Přispělo by k tomu „nahromadění většího množství lidí, zatížení sněhem, nebo jakýkoliv statický nebo dynamický impulz“.

Proto je potřeba provizorně podepřít střechu stavby. „V podstatě to podepření by mělo být realizováno v řádu několika týdnů. Tehdejší životnost betonu a železných prvků je zhruba padesát let. To nám říká, že konec jejich životnosti je mezi lety 1999 až 2004,“ upozornil Chabr. 

Město se teď obrátí na stavební úřad Prahy 7. V případě, že by práce schválil, mohou začít okamžitě. Následovala by i další měření nebo zatěžkávací zkouška jako na velkých pražských mostech.

Raději opravit než oblíbené místo uzavřít

Pozůstatky Stalinova pomníku jsou oblíbené u Pražanů i turistů; město proto nechce omezovat přístup k metronomu, který Stalinovu sochu nahradil. Proto chce raději střechu podzemí pod bývalým památníkem za sedm milionů korun opravit. 

Co bude s podzemím bývalého pomníku, Praha zatím neví. Minulé vedení města plánovalo vybudovat na místě galerii, současné vedení to ale zamítlo. Místo toho mluvilo o zřízení muzea totalitních režimů, ani tento návrh ale neprošel. „Myslím si, že jsme schopni objekt zasanovat minimálně po dobu jednoho roku, abychom měli čas připravit nějaké další řešení,“ dodal radní Chabr.

Podle něj se Praha 7 i odbory magistrátu staví proti záměrům, které by mohly znamenat větší dopravu v klidové zóně Letenských sadů. Kompletní oprava podzemí by podle radního vyšla na stovky milionů korun.

Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.

Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.

  • Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
  • V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
  • Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
  • Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
  • Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
  • Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
  • Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
  • Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Hlavní město Praha

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
26. 3. 2026

„Zmodrala a přestala dýchat.“ Fialová tramvaj napoví, jak pomoct epileptikovi

Epilepsie se může projevovat opakovanými a náhodnými záchvaty. Onemocnění má v Česku asi osmdesát tisíc lidí, rizikovou skupinou jsou děti. Řada lidí stále neví, jak správně reagovat, když se stanou svědky epileptického záchvatu. U příležitosti světového dne podpory lidí s epilepsií (takzvaný Purple Day) se cestující během čtvrteční jízdy fialovou tramvají v Praze od odborníků dozví, jak epileptický záchvat vypadá a jak správně poskytnout první pomoc.
26. 3. 2026

Oprava pražské Kbelské ulice uzavře sjezdy a nájezdy, vznikne virtuální tunel

Při opravě Kbelské ulice v Praze budou uzavřeny všechny sjezdy a nájezdy v úseku mezi Novopackou a Cínoveckou ulicí. Náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) uvedl, že vznikne takzvaný virtuální tunel, který má zajistit co nejplynulejší dopravu. Technická správa komunikací (TSK) před zahájením prací chystá rozsáhlou informační kampaň. Oprava začne 2. července a měla by trvat do 15. srpna.
25. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
23. 3. 2026
Načítání...