Na Svitavsku zprovoznili nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku

8 minut
Spuštění nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku
Zdroj: ČT24

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Žipotín, který má asi dvě stě obyvatel, do svého rozpočtu získá zhruba jeden milion korun ročně. Podle redaktorky ČT Kateřiny Bibenové si obec díky takto získaným penězům bude moci dovolit více investovat do svého majetku.

„Navíc by Gruna měla být jednou z těch obcí, kde by v případě schválení komunitní energetiky u nás měl vzniknout pilotní projekt,“ dodala.

Jedna z menších turbín, která v místě stojí už delší dobu, dosahuje výšky 83 metrů. Nová elektrárna je podstatně vyšší, měří až 179 metrů, přiblížil jednatel a vedoucí stavební činnosti společnosti S&M CZ Martin Valter. „Je jak výkonem, tak i výškou největší elektrárnou v České republice,“ dodal. 

„Předchozí větrná elektrárna měla výkon 600 kilowattů, současná má výkon 4,2 megawattu, což znamená, že je mnohonásobně výkonnější,“ sdělil ředitel společnosti Martin Hofman s tím, že právě výkon byl hlavním důvodem pro výstavbu modernější větrné elektrárny. Obec tak už má tři menší a jednu velkou. 

Větrné turbíny lidé často odmítají, někdy podléhají hoaxům

Zatímco na některých místech Česka už větrné turbíny stojí, jinde jejich výstavbu brzdí nesouhlas obyvatel. „I my máme zkušenost s tím, že je velmi složitá diskuze s obcemi, protože kolem větrných elektráren panují takové ty nepravdy, například, že to hlučí, zabíjí to zvěř a tak dále,“ podotýká Hofman. Gruna je podle něj vzácným příkladem toho, že obavy lidí jsou často zbytečné.

Tři větrné elektrárny stále odmítají například obyvatelé Jarošova. Podobně je na tom i Chotěnov, kde nesouhlasí s výstavbou dvou. „Nelíbilo by se mi to už jenom proto, že bych vyšla za humna a hned bych se dívala na tu ‚obludu‘,“ uvedla jedna z obyvatelek Jarošova. 

Jarošov je teď rozdělen na dva tábory – odpůrci sepsali petici, kterou předali starostovi. „Vnímali jsme, že na sociálních sítích i na plakátovacích plochách se proti nám objevují různá sdělení, aby převážil spíš názor proti (elektrárnám),“ popsal starosta Jarošova Martin Olbracht (nestr.). Právě proto nakonec zastupitelé od záměru upustili. 

Zastánci větrných elektráren to ale označují za promarněnou šanci, protože by podle nich přinesly energetickou nezávislost a také peníze do obecní kasy.

Referendum v Krouně

Obyvatelé by o větrných elektrárnách měli zřejmě rozhodnout i v obci Krouna, kde se chystá referendum, které proběhne v sobotu 11. listopadu. Už teď je ale podle redaktorky Bibenové jasné, že část obyvatel bude proti, protože i v této obci vznikla petice. Odpůrcům se nelíbí, že by měly turbíny stát nedaleko hranice chráněné krajinné oblasti. 

„V prvotní fázi přišel investor za obcí s požadavkem, který byl projednáván radou a zastupitelstvem. Jakmile se však o záměru umístění větrné elektrárny v části Františky dozvěděli místní, projevili svůj nesouhlas a doručili jej obci. Zastupitelstvo nesouhlas několika desítek občanů vzalo na vědomí a rozhodlo se, že si vyžádá stanovisko prostřednictvím místního referenda,“ uvedl starosta Krouny Robin Mlynář (nestr.). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 7 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 13 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 22 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
11. 5. 2025

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...