Pohnojí a ochrání před suchem. Brněnští výzkumníci pracují na novém typu hnojiva

Události: Brněnští vědci pracují na hnojivech, která ochrání před suchem (zdroj: ČT24)

Brněnští vědci vyvíjejí nová, speciální hnojiva. Přípravky na přírodní bázi mají pomoci rostlinám bojovat proti stresu způsobenému suchem. Živiny by měly plodinám dodávat postupně podle aktuální potřeby. Ke komerčnímu využití by se novinka mohla dostat během několika let, nejdříve se však musí podrobit nezbytným testům ve vnitřním i venkovním prostředí.

Pole v Unkovicích na Brněnsku připomíná z výšky obří šachovnici. Ve skutečnosti je to však lokalita, která je dlouhodobě postižená suchem. Pěstuje se zde hlavně mák, který je na sucho nejnáchylnější hned zjara po zasetí. Některé z makovic pak nevzejdou vůbec. V létě pak zasahuje sucho hlavně kukuřičná pole.

Právě kvůli vlivu sucha na rostliny začali brněnští vědci zjišťovat, jak jim mohou pomoci. Zaměřili se přitom na hnojiva. Jejich cílem je vyvinout taková, která se horku přizpůsobí. „Víc zadrží vodu, podpoří rostlinu, aby vyklíčila, vzešla a vytvořila kořenový systém,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Petr Škarpa z Mendelovy Univerzity.

„Když se na něj (kořenový systém) podíváme, vidíme, že by mák mohl být určitě hustší, počasí nebylo úplně ideální,“ přibližuje Škarpa.

Prvním úkolem výzkumníků bylo smíchat vhodný roztok. Podle výzkumníků má fungovat jako hydratační maska pro rostliny. „Zásadní komponentou, kterou se odlišujeme, jsou škrobové mikrogely, které způsobují to, že kromě omezení výparů jsme schopni vodu zadržet,“ líčí vedoucí výzkumné skupiny CEITEC VUT, ESCUBE Josef Jančár.

Poté následují pokusy v univerzitní hale. Tam chtějí vědci změřit množství chlorofylu v listech po pohnojení. „Chlorofylmetr měří a prosvěcuje list. Na základě intenzity zelené – chlorofyl je zelený – vyhodnocuje jeho obsah,“ připojuje vedoucí výzkumu Škarpa.

Nakonec se vědci přesunou i do polních podmínek, k tomu by mělo však dojít až v příštím roce. Měli by přitom otestovat i řešení, při němž se hnojivem obalilo také samotné osivo. Zemědělec by tedy pak mohl nejen zasít, ale i rovnou pohnojit.