Galerie: Unikátní vojenský sklad by v lesích nedaleko Háje ve Slezsku hledal málokdo. Nachází se v nevelkém střeženém areálu, na který kromě vojáků dohlíží i malé stádo muflonů. Sudokopytníci ve službách státu mají za úkol spásat svažitý terén, ve kterém se zařízení nachází
Galerie
Unikátní vojenský sklad by v lesích nedaleko Háje ve Slezsku hledal málokdo. Nachází se v nevelkém střeženém areálu, na který kromě vojáků dohlíží i malé stádo muflonů. Sudokopytníci ve službách státu mají za úkol spásat svažitý terén
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Stavba pevnosti začala podle náčelníka tohoto vojenského zařízení Leoše Koutného v únoru 1936. Protože šlo o první takto rozsáhlý objekt, armáda si teprve během budování ujasňovala detaily, které po stavitelích bude požadovat
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Projekt se proto několikrát měnil a původní termín dokončení stavební firma nestihla. Do podzimu 1938 byl komplex stavebně hotov, stejně jako další pohraniční pevnosti ale ještě nebyl plně vyzbrojen
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Pevnost tvoří pět nadzemních objektů, jsou propojeny rozsáhlým podzemím, které tvoří tři asi třísetmetrové chodby
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
V podzemních prostorách byla vybudována kasárna pro asi čtyři sta vojáků, posádku tvořily elitní hraničářské oddíly
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Podzemí ukrývalo také muniční sklad nebo technické zázemí včetně vlastního vydatného zdroje pitné vody. Tu by vojáci v boji potřebovali nejen pro přežití, ale třeba i pro chlazení zbraní
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Jediný přístup do tvrze umožňoval vchodový objekt, který bylo možné v případě dobytí zablokovat pomocí nachystaných výbušnin
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Vojáci měli k dispozici také nouzový výlez, který byl díky důmyslnému systému pro nepřítele nepřístupný
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Po obsazení pohraničí Německem hitlerovská armáda odvezla veškeré pancéřové prvky, nadzemní objekty ale zajistila a podzemí začala využívat jako sklad například textilních látek, sanitárního materiálu nebo porcelánového nádobí
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Z té doby pochází také některé úpravy tvrze, k dalším pak došlo po válce. V polovině padesátých let vznikl v podzemí muniční sklad, munici v pevnosti vojáci skladovali až do devadesátých let. Ani poté ale armáda objekt neopustila, i když to několikrát zvažovala, a využila ho pro skladování vojenského materiálu
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Podle Koutného musí být objekt neustále vytápěn, aby se v něm udržela stálá teplota a díky tomu i stálá vlhkost. Skladované vybavení tak má ideální podmínky. Pro převoz materiálu v podzemí stále zaměstnanci zařízení využívají dobové koleje, po kterých měli vojáci do tvrze dostávat například střelivo. K dispozici mají i manipulační vozíky pocházející z roku 1938
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
V tvrzi se díky tomu, že je téměř nepřetržitě pod dohledem armády, dochovala řada unikátního vybavení z doby výstavby. Před vstupním objektem v 60. letech vyrostla nová hala, v areálu přibylo i několik dalších provozních objektů
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Zatímco podzemí areálu je pro veřejnost nepřístupné, většina nadzemních objektů je mimo střežený areál. Jsou ale zajištěny, aby do nich nemohli lidé vstupovat
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK
Kromě pevnosti Smolkov armáda pro skladování využívá i tvrz Adam, v ní je nadále umístěn muniční sklad. Tato tvrz byla součástí pevnostního systému v Orlických horách, stejně jako tvrz Hůrka, kterou armáda také využívala ke skladování munice a opustila ji v roce 2008
Autor: Pryček Vladimír
Zdroj: ČTK