Kůrovcová kalamita má letos v zemi lokální charakter, podle lesníků pomohlo chladné počasí. Nejvíce postiženou oblastí jsou Lužické hory, konkrétně jde o Českolipsko a Rumbursko. Lesy ČR odhadují, že tam letos vytěží až čtyři sta tisíc metrů krychlových kalamitního dřeva. Naopak na Vysočině kalamita doznívá.
Kůrovcová kalamita zasáhla letos nejvíc Lužické hory, na Vysočině naopak doznívá
Kůrovcová kalamita letos zasáhla nejvíc oblasti sousedící s Národním parkem České Švýcarsko. „To jsou dnes asi naše největší body zájmu,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Kvůli rozsáhlé těžbě lesníci čelí kritice místních i turistů. Podle starostky Svoru Kateřiny Jonákové jim vadí například poničené cesty. „Všichni jsou z toho nešťastní, protože chodili do území, které měli nějakým způsobem rádi, a teď není. Za to samozřejmě nemohou Lesy ČR, ale je to způsobené kůrovcem. Možná jsme ale tomu mohli předejít a nemuselo to být ve stavu, v jakém to je,“ řekla Jonáková.
Cesty se vrátí do původního stavu po skončení těžby
Podle Vojáčka mohou Lesy ČR dát cesty do původního stavu až po skončení těžby: „Chápu stesky občanů, že si stěžují, že ten rok je rozbitá cesta, kde jezdili na kole, chodili na procházky, ale dokud nedokončíme zpracování kalamity, bylo by zbytečné cestu opravovat, kromě nejnutnějších oprav, aby byla provozuschopná.“
Peníze by měly být i na obnovu silnic, které poškozují nákladní auta odvážející dřevo. „Máme nachystané peníze v rámci programu rozvoje venkova plus dohodu s ministerstvem pro místní rozvoj na obnovu cest, komunikací,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). K dispozici by mělo být 460 milionů korun.
Rozsáhlé kácení je jediná možnost, jak se kůrovce zbavit
Lidé podle ředitele Lesů ČR také kritizují kácení „zelených“ stromů, podle něj jsou ale zdrojem šíření kůrovce. „Z jednoho takového stromu se rozmnoží do dalších deseti,“ uvedl Vojáček. Jiná cesta než rozsáhlé kácení podle něj není.
Za příklad dal Národní park České Švýcarsko, které sousedí s Lužickými horami a kde se zásahy proti kůrovci skončilo před dvěma lety. „Je z toho jasné, že pokud se zasahovat nebude, tak během dvou let brouk zlikviduje smrkové porosty, které v dané oblasti jsou, a nese to výrazně negativnější dopady pro občany, jako jsou zákazy vstupu, nebezpečí ohrožení života a další záležitosti,“ dodal.
V Lužických horách Lesy ČR v roce 2018 vytěžily 17 800 metrů krychlových dřeva, v roce 2019 to bylo už 100 tisíc a loni zhruba 311 tisíc. Letos jen do konce května to bylo dalších 117 tisíc. „V oblasti nyní pracuje 27 komplexních těžařských čet s motorovými pilami i traktory a osm harvestorových uzlů,“ uvedl Vojáček.
Do budoucna budou lesy pestřejší
Do budoucna by lesy v Lužických horách měly být výrazně pestřejší a podíl listnatých stromů by měl být minimálně 60 procent. „Takové lesy mají větší šanci podle mě odolávat i klimatickým změnám i škůdcům,“ uvedl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. S obnovou porostů Lesy ČR už začaly, letos podnik plánuje vysadit 900 tisíc sazenic na 150 hektarech.
Lesníkům pomohlo chladné a deštivé jaro, podle Vojáčka se ale nedá vyloučit, že by v budoucnu mohla být zasažena nějaká jiná lokalita v zemi, kde kůrovec nenapáchal v minulých letech větší škody. „Nezapíráme, že nám letos výrazně pomohla příroda. Pomohl nám vývoj počasí, takže ten vývoj kůrovců není v letošním roce tak intenzivní, jako tomu bylo v předchozích, extrémně suchých letech. Ale pokud by se měl opakovat například rok 2015 nebo 2018, tak to určitě nemohu vyloučit,“ řekl generální ředitel Lesů ČR.
Podle něj tak nelze ani říct, že by nad kůrovcem vyhráli. „My jsme vždycky říkali, že se snažíme kůrovcovou kalamitu zpomalit a zastavit. Teď mohu říci, že došlo k tomu zpomalení a že už nejsme o krok za ní, ale že se snažíme držet s ní krok. Ale říci, že jsme vyhráli, je velmi brzo,“ uzavřel.
