Město Ostrava vybudovalo unikátní odpadní štolu, která vznikla klasickou hornickou metodou – ražbou. Podzemní tunel měří téměř sedm set metrů a bude sloužit jako součást nového sběrače splaškové kanalizace pro městské části Radvanice a Bartovice. Odpadní vody tak už nebudou končit v řece, ale zamíří přímo do čističky odpadních vod.
Když kanalizace vzniká hornickou metodou. Ostrava razila novou štolu rychlostí 1,5 metru za den
Události v regionech (Ostrava) (zdroj: ČT24)
Stavba odpadní štoly pod Slezskou Ostravou musela být kvůli skalnímu podloží ražena. „Je to v podstatě klasicky ražená štola pomocí trhavin a zabrala nejvíc času, denní postup byl 1,5 metru,“ řekl vedoucí oddělení vodohospodářských staveb Magistrátu města Ostravy Jan Kotala.
Dělníci museli při stavbě tunelu navrtat díry, do kterých se naložila trhavina, poté došlo na odstřel a hornina se musela vytěžit. „Odvážela se pomocí důlních vozíků ke startovacím jámám, vyvážela se na povrch,“ přiblížil hlavní stavbyvedoucí Petr Szotkowski.
Štola se razila ze dvou stran, aby se klenba nezřítila. Podepřena je kovovými obloukovými výztužemi, které jsou od sebe vzdálené pouhých 50 centimetrů. Štola měří 671 metrů a v nejhlubším místě prochází 28 metrů pod povrchem.
Splašky se do štoly hned tak nedostanou
Tunel je součástí sedmikilometrového sběrače splaškové kanalizace. Ten má zásadní význam pro ostravské části Radvanice a Bartovice. „Je to určitě zásadní stavba, nicméně na ni musí navazovat ostatní stavby, které splaškové vody teprve do té páteřní sítě přivedou. Budou až v následujících letech,“ uvedl starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (nestr.).
Na vzniku sběrače se pracovalo téměř dvacet let, projektová dokumentace pochází už z roku 2001. Celá stavba přišla na 227 milionů korun, Ostravě na ni částěčně přispělo i ministerstvo financí.