Lékařská fakulta v Ostravě se víc propojí s nemocnicí. Má jí to usnadnit získání akreditace

Lékařská fakulta Ostravské univerzity zaslala Národnímu akreditačnímu úřadu (NAÚ) upravený akreditační spis pro studijní program Všeobecné lékařství. S pomocí fakultní nemocnice chce získat kvalitní vyučující a chce se také výrazně zaměřit na vědu a výzkum. Úřad loni v létě neudělil fakultě akreditaci, a nemohla tak přijímat nové studenty. K hlavním výtkám patřilo především nedostačující personální obsazení.

Od loňského září se pravidelně scházela pracovní skupina tvořená zástupci univerzity, fakulty i fakultní nemocnice, která se snažila vypořádat s výhradami akreditačního úřadu a vytvořit plán pro vzdělávání mediků a vědeckou činnost na ostravské lékařské fakultě.

„Jedním z hlavních pilířů spolupráce je personální posílení fakulty. Lékařská fakulta s Fakultní nemocnicí Ostrava (FNO) uzavřely novou rámcovou smlouvu o spolupráci, díky které došlo k účelnému propojení organizační struktury obou institucí, a přijaly řadu dalších systémových opatření, která by měla garantovat požadovanou kvalitu akademiků a její udržitelnost,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Jiřího Havrlanta do nemocnice v minulém období nastoupila řada respektovaných lékařů, v čele několika ústavů stanuli noví přednostové. „Všechna pracoviště tak nyní vedou špičkoví odborníci s vysokými akademickými tituly, kteří mají i bohaté pedagogické a vědecko-výzkumné zkušenosti,“ řekl Havrlant.

Podle děkana Rastislava Maďara se chce fakulta v budoucnu výrazně zaměřit také na vědu a výzkum. „Naším cílem je v budoucnu nejen výchova vlastních doktorandů, docentů a profesorů, ale také přivedení špičkových vědeckých týmů,“ uvedl Maďar.

Během minulých měsíců se podle mluvčí součástí fakulty stalo nové vědeckovýzkumné Centrum zdravotnického výzkumu. Fakulta spolu s nemocnicí vypsala také granty pro nové vědce a vědecké týmy. Do budoucna pak chce rovněž vytvořit mezinárodní vědecko-výzkumné centrum.

Lékařská fakulta se dlouhodobě potýkala s problémy. Národní akreditační úřad musel prověřovat pochybení při přijímání studentů. Vše vyvrcholilo neudělením akreditace. Fakulta ale ještě před oficiálním oznámením stanoviska úřadu využila možnosti požádat o přerušení projednávání žádosti o udělení akreditace, a znovu by se tak o ní mělo rozhodovat právě počátkem roku. Někdejší děkan Arnošt Martínek po neudělení akreditace rezignoval. Novým děkanem byl zvolen epidemiolog Rastislav Maďar.

Národní akreditační úřad potvrdil, že upravený spis obdržel a aktuálně se jím zabývá hodnoticí komise. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout nejpozději v květnu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...