Ostravská lékařská fakulta chce vyučovat zubaře. Nový děkan má v plánu i rozvoj vědy

Lékařská fakulta Ostravské univerzity chce žádat o akreditaci studijního programu stomatologie. Fakulta také současně usiluje o znovuzískání akreditace studijního programu Všeobecné lékařství. Pod vedením nového děkana Rastislava Maďara také plánuje zaměřit se víc na rozvoj vědecké činnosti.

Fakulta chtěla obor stomatologie zavést už před čtyřmi lety, vzhledem k nestabilní situaci ale od plánu nakonec ustoupila. Teď má nového děkana a nové plány.

Podporu má od města i Moravskoslezského kraje, zubařů je totiž v celém regionu málo. „Těžko předjímat, jestli to bude za dva roky nebo za tři, ale rozhodně se budeme snažit, aby to bylo v co nejkratším horizontu. To nejdražší je přístrojové vybavení, které je u oboru stomatologie velmi finančně náročné,“ řekl děkan Maďar. Důležité bude také získat garanty tohoto programu a vyučující.

Fakulta chce rozvíjet vědeckou činnost

Ve spolupráci s vedením univerzity a fakultní nemocnicí připravila fakulta také plán rozvoje vědecké činnosti. Chystá vznik vědecko-výzkumného centra za 1,2 miliardy korun, které by mohlo vyrůst do pěti let v areálu Lékařské fakulty, výstavba by měla být financována z evropských fondů. „Pro Lékařskou fakultu projekt znamená významný rozvoj a stabilizaci vědy a výzkumu ve střednědobém horizontu,“ uvedl prorektor pro strategii a rozvoj univerzity Roman Hájek.

Dodal, že kromě střednědobých cílů, jako je projekt vědecko-výzkumného centra LERCO, má Lékařská fakulta i krátkodobější cíle. „V nedávné době vzniklo Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat vědecké aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech,“ uvedl Hájek.

Do posilování vědy na fakultě se zapojila také Fakultní nemocnice Ostrava a vznikl společný projekt vědeckých start-upů. Cílem je přilákat na univerzitní i nemocniční pracoviště nové vědce a vědecké týmy, hlavně ze zahraničí. „Formou soutěže vyberou obě instituce společně vědce, kteří získají zázemí laboratoří v areálu fakulty a nemocnice i finanční podporu ve výši tři až pět milionů korun na dobu tří let,“ uvedla Fremrová. O náklady se podělí škola s nemocnicí. „Věřím, že výsledky jejich činnosti posunou dopředu vědní oblasti medicíny jako onkologii, hematoonkologii, neurovědy a řadu dalších,“ uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

K vědě chce děkan přilákat i studenty

Fakulta chce přilákat k vědě i samotné studenty, do studijního plánu čtvrtých a pátých ročníků chce proto zařadit povinně volitelné předměty, jako jsou Základy vědecké činnosti, Základy lékařského výzkumu a Publikační aktivity. Navíc od prvních ročníků přibude dalších deset povinných předmětů, které se budou týkat například psaní vědeckých prací a článků a částečně budou vyučovány v angličtině. Podle Maďara chce fakulta podniknout i další aktivity, které zvýší motivaci studentů a akademiků k publikování jejich výstupů v kvalitních impaktovaných časopisech.

Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy. Pochybení při přijímání studentů na ní prověřoval i Národní akreditační úřad. Vše vyvrcholilo tím, že komise Národního akreditačního úřadu v létě neudělila akreditaci pro obor Všeobecné lékařství, a letos tak fakulta nemohla přijímat studenty.

Fakulta ale ještě před oficiálním oznámením stanoviska úřadu využila možnosti požádat o přerušení projednávání žádosti o udělení akreditace a znovu by se tak o ní mělo rozhodovat počátkem příštího roku. Někdejší děkan Arnošt Martínek po neudělení akreditace rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 5 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 11 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.