Ostravská lékařská fakulta chce vyučovat zubaře. Nový děkan má v plánu i rozvoj vědy

Lékařská fakulta Ostravské univerzity chce žádat o akreditaci studijního programu stomatologie. Fakulta také současně usiluje o znovuzískání akreditace studijního programu Všeobecné lékařství. Pod vedením nového děkana Rastislava Maďara také plánuje zaměřit se víc na rozvoj vědecké činnosti.

Fakulta chtěla obor stomatologie zavést už před čtyřmi lety, vzhledem k nestabilní situaci ale od plánu nakonec ustoupila. Teď má nového děkana a nové plány.

Podporu má od města i Moravskoslezského kraje, zubařů je totiž v celém regionu málo. „Těžko předjímat, jestli to bude za dva roky nebo za tři, ale rozhodně se budeme snažit, aby to bylo v co nejkratším horizontu. To nejdražší je přístrojové vybavení, které je u oboru stomatologie velmi finančně náročné,“ řekl děkan Maďar. Důležité bude také získat garanty tohoto programu a vyučující.

Fakulta chce rozvíjet vědeckou činnost

Ve spolupráci s vedením univerzity a fakultní nemocnicí připravila fakulta také plán rozvoje vědecké činnosti. Chystá vznik vědecko-výzkumného centra za 1,2 miliardy korun, které by mohlo vyrůst do pěti let v areálu Lékařské fakulty, výstavba by měla být financována z evropských fondů. „Pro Lékařskou fakultu projekt znamená významný rozvoj a stabilizaci vědy a výzkumu ve střednědobém horizontu,“ uvedl prorektor pro strategii a rozvoj univerzity Roman Hájek.

Dodal, že kromě střednědobých cílů, jako je projekt vědecko-výzkumného centra LERCO, má Lékařská fakulta i krátkodobější cíle. „V nedávné době vzniklo Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat vědecké aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech,“ uvedl Hájek.

Do posilování vědy na fakultě se zapojila také Fakultní nemocnice Ostrava a vznikl společný projekt vědeckých start-upů. Cílem je přilákat na univerzitní i nemocniční pracoviště nové vědce a vědecké týmy, hlavně ze zahraničí. „Formou soutěže vyberou obě instituce společně vědce, kteří získají zázemí laboratoří v areálu fakulty a nemocnice i finanční podporu ve výši tři až pět milionů korun na dobu tří let,“ uvedla Fremrová. O náklady se podělí škola s nemocnicí. „Věřím, že výsledky jejich činnosti posunou dopředu vědní oblasti medicíny jako onkologii, hematoonkologii, neurovědy a řadu dalších,“ uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

K vědě chce děkan přilákat i studenty

Fakulta chce přilákat k vědě i samotné studenty, do studijního plánu čtvrtých a pátých ročníků chce proto zařadit povinně volitelné předměty, jako jsou Základy vědecké činnosti, Základy lékařského výzkumu a Publikační aktivity. Navíc od prvních ročníků přibude dalších deset povinných předmětů, které se budou týkat například psaní vědeckých prací a článků a částečně budou vyučovány v angličtině. Podle Maďara chce fakulta podniknout i další aktivity, které zvýší motivaci studentů a akademiků k publikování jejich výstupů v kvalitních impaktovaných časopisech.

Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy. Pochybení při přijímání studentů na ní prověřoval i Národní akreditační úřad. Vše vyvrcholilo tím, že komise Národního akreditačního úřadu v létě neudělila akreditaci pro obor Všeobecné lékařství, a letos tak fakulta nemohla přijímat studenty.

Fakulta ale ještě před oficiálním oznámením stanoviska úřadu využila možnosti požádat o přerušení projednávání žádosti o udělení akreditace a znovu by se tak o ní mělo rozhodovat počátkem příštího roku. Někdejší děkan Arnošt Martínek po neudělení akreditace rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Začínajícím lékařům by v regionech s nedostupnou péčí mohly přispět pojišťovny

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.
před 6 hhodinami

Řidiče v Praze čekají další omezení

Praha investuje příští rok do dopravy zhruba 10,5 miliardy korun. Jde o nejvýraznější položku v rozpočtu hlavního města. Nejvíc peněz spolkne trasa metra D, vzniknou ale i nové tramvajové tratě či mosty. Pro řidiče to bude znamenat další omezení.
před 7 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v regionální dopravě s novými jízdními řády

S novými jízdními řády čeká cestující od neděle 14. prosince v krajích řada novinek. Dopravci zpravidla přidávají spoje, upravují návaznost spojení či nasazují modernější vozidla. Některé regiony zdražují či zavádějí nové typy jízdného.
před 20 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
12. 12. 2025

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
12. 12. 2025Aktualizováno12. 12. 2025

Primátor Olomouce Žbánek rezignoval kvůli zvolení poslancem. Nahradí ho Ferancová

Olomoucký primátor a poslanec Miroslav Žbánek (ANO) v pátek kvůli svému říjnovému zvolení do sněmovny složil funkci v čele stotisícového města. Z postu odejde k 31. prosinci. Novou primátorkou zastupitelstvo zvolilo dosavadní Žbánkovu náměstkyni Miroslavu Ferancovou (ANO), funkce se ujme 1. ledna. Stane se první primátorkou v historii Olomouce.
12. 12. 2025Aktualizováno12. 12. 2025

Na řece Opavě chtějí vodohospodáři nové protipovodňové zábrany

Na řece Opavě by měla mezi plánovanou přehradou Nové Heřminovy a městem Krnovem vyrůst nová protipovodňová opatření. Tři úseky, na kterých vzniknou, představil státní podnik Povodí Odry. Nejvíce jich je plánováno v obci Brantice. Návrh už vodohospodáři projednali s místními obyvateli a od příštího roku chtějí zahájit přípravu výkupů pozemků. Opatření by měla vyjít na dvě miliardy korun.
12. 12. 2025

Města stěhují kvůli novele novoroční ohňostroje. Někde i jen o pár metrů

Některá města zrušila klasické novoroční podvečerní ohňostroje a nahradila je například videomappingem nebo opékáním buřtů. Jinde pouze radnice mění místa konání, aby vyhověly novým pravidlům platným od prosince. Třeba v Dobřanech v Plzeňském kraji nebo v Karviné v Moravskoslezském kraji stačilo posunout odpaliště o pár desítek metrů.
12. 12. 2025
Načítání...