Ostravská zoo utratila dva mladé rysy karpatské, jde podle ní o přirozenou ochranu druhu. Podobnou situaci musí řešit i další zoologické zahrady například s jeleny nebo hrochy. Některé spolky proti usmrcování mláďat protestují.
V přírodě přežijí jen ti nejsilnější jedinci, to v zoo přirozeně neplatí. Proto musí podmínky ošetřovatelé simulovat. „Cílem všech záchovných programů je zachránit populaci čili druh. Proto se nemůžeme soustředit na jedince a čas od času nějakého usmrtit musíme,“ vysvětlila mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.
I podle jiných zahrad je to v některých případech nutné. Prodávat zvířata soukromníkům pro ně nepřipadá v úvahu. „Chováme velmi vzácné psy, dokonce jednáme o tom, že v budoucnu bychom je mohli vracet zpět do Senegalu. Ale samice porodí i dvanáct mláďat, takže jsme ten chov zredukovali na polovinu,“ přiblížil ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové Přemysl Rabas. Tento postup se ale nelíbí některým spolkům.
Podle chovatelů jsou jiné možnosti nevhodné
Chovatelé jiné možnosti odsuzují. Kastrace je nevratná a může mít psychické následky.
„U podávání antikoncepčních prostředků je také veliké riziko, že dojde ke změnám na pohlavních orgánech samice. A v případě oddělování, nebo kdy ta samice nebude některý rok rodit, pak nemusí znovu začít rodit,“ řekla mluvčí Zoo Ostrava.
Vypouštění do volné přírody má přísná pravidla
Vypuštění do přírody je podle ochránců problematické. Repatriační programy se řídí přísnými mezinárodními pravidly. Předpokládají například snížení pytláctví. V Česku je ročně upytlačeno až dvacet procent rysů.
„Nemá smysl v Česku o něčem takovém uvažovat, navíc ze zoo, když je taková míra pytláctví. Je třeba vytvořit podmínky pro ty populace a spíš umožnit přirozenou migraci,“ řekl koordinátor projektů na ochranu velkých šelem Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Tři šelmy vypustila ostravská zoo do přírody naposledy před deseti lety. Ve spolupráci se Slovenskem. V Beskydech se teď pohybuje deset až dvanáct dospělých rysů.
