Archeologické naleziště z pravěku zničil bagr

• ČT24

1. 4. 20151. 4. 2015, 19:20|Zdroj: ČT24

Nálezy z první fáze výzkumu

Zdroj: ČT24/Archeo Pro

Praha - Neznámý pachatel přebagroval v pražských Ďáblicích archeologické naleziště s fragmenty pravěkého osídlení. Na pozemku chce soukromý investor vybudovat obytnou zónu. Jakoukoli vinu ale odmítá. Na místě naleziště zbyla jen rozrytá parcela. Přitom podle archeologů tam bylo pravěké polykulturní sídliště s nálezy od střední doby bronzové po dobu římskou, resp. po dobu stěhování národů.

Podle archeloga Ladislava Rytíře se na místě nacházely různé typy zásobních jam, zbytky nadzemních konstrukcí v podobě kůlových jamek a výrobní objekty. Archeologové nemůžou vyloučit ani hrobové nálezy. „To, co jsme zachytili v první fázi, jsou především keramické zlomky, které nám tu lokalitu alespoň rámcově datují,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř.

Poté, co archeologové v Ďáblicích ukončili první fázi výzkumu, takzvaný předběžný archeologický výzkum, plochu opustili a dále jednali s investorem o další fázi průzkumu. Během této doby ale někdo plochu zničil těžkou mechanizací a velká část nálezů přišla vniveč.

„Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele pro poškozování cizí věci. Nejvyšší pokuta, kterou stanovuje náš právní řád, je tuším 4 miliony korun,“ uvedl Ladislav Rytíř, archeolog ze společnosti Archeo Pro o.p.s. Archeologové přitom odhadovali, že by na místě potřebovali pracovat ještě asi 3 měsíce.

Pozemek patří soukromému investorovi, který tam připravuje výstavbu infrastruktury pro rodinné domy. Konkrétně plánuje budovat komunikace, inženýrské sítě – kanalizaci, plyn, přípojky elektřiny a rozvody vody k domům. „Mělo by vzniknout 25 stavebních parcel,“ uvedl Petr Hnízdo, ředitel společnosti Spiritex, a.s.

Právě tento soukromý investor má povinnost archeologický výzkum v lokalitě platit. Se zničením naleziště ale podle svých slov nemá nic společného. „My jsme to určitě nebyli, nevím, kdo to udělal. My respektujeme stavební uzávěru, která nám byla nařízena stavebním úřadem v září loňského roku. Samozřejmě, komunikujeme jak se stavebním úřadem, tak s Archeologickým ústavem Akademie věd,“ uvedl Petr Hnízdo, ředitel společnosti Spiritex, a.s.

Na otázku redaktora, jestli by pro firmu nebylo výhodnější lokalitu vybagrovat, aby pak už archeologové neměli co zkoumat, Petr Hnído reagovat, že v žádném případě ne: „My ten výzkum musíme tak jako tak udělat, v současné době jsme půl roku v prodlevě s celým projektem, stojí nás to nemalé finanční prostředky, je to pro nás velký problém.“

Na další otázku, jestli by firma i přes případné zaplacení pokuty na celé věci nakonec „nevydělala“, pokud by pozemek vybagrovala, Petr Hnízdo odpověděl: „To je teorie, my musíme ten výzkum někomu zadat, musíme ho zákonitě někomu zaplatit. Navíc nás čekají smluvní pokuty a další a další problémy na stavbě,“ řekl Petr Hnízdo. 

„Zcela nepochybně tím, že lokalita je již z velké části zničená, se samozřejmě zkrátí doba výzkumu a jeho náklady,“ uvedl Ladislav Rytíř, archeolog ze společnosti Archeo Pro, o.p.s. Dodal ale, že nemůže předjímat rozhodnutí soudu, protože zákon umožňuje uložit pokutu až do výše 4 milionů korun. 

Podle archeologů by náklady na průzkum celé lokality, jak ho původně plánovali, byly asi 3 miliony korun. Dalších 300 tisíc stál předběžný průzkum. Ten investor ale zatím odmítá platit. Cenu považuje za nepřiměřenou. „Tady funguje několik tzv. pověřených soukromých subjektů, které jsou oprávněny jako by pro stát tyto vykopávky dělat. A investor je povinen je zaplatit, pokud je institucionálním investorem. Těm firmám podle mého názoru nejde ani tak o archeologii, jako o to vyzískat co nejvíc prostředků za svoji činnost,“ uvedl Petr Hnízdo, ředitel společnosti Spiritex, a.s.

Podle Petra Hnízda byla komunikace jejich firmy s archeologickou společností velice špatná: „Oni zneužívají svého monopolního postavení, podle mého názoru. My jsme žádali, aby nám bylo zdokumentováno, za co vlastně ty peníze platíme, já jsem do dneška nedostal odpověď. Ta arogance je velká,“ řekl Petr Hnízdo ze společnosti Spiritex, a.s.

Na komunikaci s investorem se ale redaktor ČT ptal i archeologa Ladislava Rytíře: „V podstatě žádná. Doporučená korespondence se nám vrátila bez převzetí. Takže jsme dlouhou dobu nevěděli, na čem jsme. Konec konců ani částka, kterou jsme fakturovali za tu první fázi archeologického výzkumu, není dosud uhrazena. A až to, že jsme podali trestní oznámení, vyvolalo další snahu investora nějakým způsobem tu situaci řešit,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř.

Archeologický výzkum může podle archeologa Ladislava Rytíře provádět organizace, která má licenci od ministerstva kultury, resp. kterou vydává ministerstvo kultury na doporučení Archeologického ústavu AV. Archeologický ústav přitom formou doporučení stanovil cenové hladiny pro výzkumné práce. Průzkum jednoho kubického metru archeologických terénů vychází asi na 5000 Kč. Investor má přitom volnou ruku a může si vybrat jakoukoli oprávněnou organizaci, která může provádět archeologické výzkumy. Podle Ladislava Rytíře se ceny těchto společností sice můžou lišit, ale podle něj rozdíl v cenách určitě není řádový.

Případy úmyslně zničených archeologických nalezišť bývají jednou až 2x ročně

„Většinou ta poškození bývají nezáměrná, ale i těch záměrných, úmyslných zničení se odehrálo v posledních letech hodně. Většinou jsou to 1 – 2 případy do roka. Některé případy byly velmi vážné, řada jich skončila trestním oznámením. Bohužel jenom v několika málo případech byl vynesen dokonce soudní rozsudek,“ popsal Jan Mařík, náměstek ředitele pro legislativu z Archeologického ústavu Akademie věd ČR Praha. 

Pokud stavebník najde na svém pozemku archeologický artefakt, měl by podle Jana Maříka nález oznámit: „Jeho povinností je podle zákona oznámit tento nález buď Archeologickému ústavu AV, a nebo nejbližšímu muzeu. Dnes, kdy máme muzea různého druhu, je nejlepší, aby to bylo muzeum okresní, krajské, ideálně takové, které má zaměstnaného archeologa,“ uvedl Jan Mařík.

„Pro stavebníka takový nález může znamenat nulové zdržení, pokud je na tu věc připraven a pokud udělá vše tak, jak mu zákon ukládá, to znamená, že oznámí tu stavbu s dostatečným předstihem už v době přípravy, kdy mu může archeolog říct, zda na tom místě se nachází větší či menší koncentrace nálezů,“ uvedl dále Jan Mařík. Stavební práce se pak podle něj mohou naplánovat tak, aby ke zdržení docházelo jenom v minimální míře. Pokud ale spolupráce s investorem vázne, řádově může zpoždění být týdny až měsíce. Záleží na rozsahu a množství archeologických nálezů.

Podle Jana Maříka je v otázce případné pokuty pro investora, který s archeology nespolupracuje, přístup našeho právního systému zvláštní: „Ta pokuta, která se uděluje, tak se uděluje pouze za to, že nebyla práce, ta stavba, oznámena v předstihu Archeologickému ústavu, což zákon ukládá, a za to se ukládá pokuta. Ty další záležitosti, které se týkají poškození archeologického nálezu nebo zničení celého naleziště, to už je záležitost trestního zákona, tam je to trestný čin poškození cizí věci,“ popsal Jan Mařík.

Archeolog Ladislav Rytíř upozornil, že obvykle se u nás za poškození archeologického naleziště udělují pokuty v řádech desítek až stovek tisíc korun. Což pro investora může být výhodné: „Rád bych upozornil, že uvažování tímto směrem je proti duchu zákona a je bohužel bolístkou výkonu soudní moci, že k této problematice přistupuje – dle mého osobního soudu – velmi laxně,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř.

Například jeden z posledních případů z Měnína nedaleko Brna skončil zatím jen patnáctitisícovou pokutou za neoznámení stavby archeologům.

Zničené archeologické naleziště v Ďáblicích (zdroj: ČT24)