Měsíc po střelbě v ostravské nemocnici. Kriminalisté mají „náznaky motivu“

Ani měsíc po střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava, která má na svědomí sedm lidských životů, policie nezná motiv dvaačtyřicetiletého útočníka. Vyšetřování se asi protáhne do poloviny letošního roku. Řekl to dozorující státní zástupce David Bartoš s tím, že vyšetřovatelé musí počkat na znalecké posudky. Policie zatím ani neví, jak se muž dostal ke střelné zbrani.

Vyšetřovatelé mají zatím k dispozici znalecký posudek, který se zabýval zkoumáním zbraně použité při útoku v nemocnici. „Jednalo se o zbraň ČZ 75, kalibr devět milimetrů,“ doplnil státní zástupce Bartoš. 

Policisté i nadále prověřují, jak se muž ke zbrani dostal. K tomu, aby zjistili totožnost osoby, která střelci zbraň s největší pravděpodobností poskytla, jsou vypracovávány znalecké posudky. 

Policisté momentálně shromažďují informace od zaměstnavatele dvaačtyřicetiletého útočníka, ale také od ošetřujícího lékaře. Spoléhají také na informace z výslechů příbuzných pachatele. Až poté se rozhodne, zda bude nutné vypracovat znalecký posudek z oboru psychiatrie. 

Státní zástupce: Náznaky jsou, víc k motivu říci nemůžeme

Motiv útoku v ostravské nemocnici zatím zůstává nejasný. „Jisté náznaky zde jsou, ale zatím nebyly opatřeny veškeré důležité materiály, takže já bych se v této chvíli k motivu pana podezřelého nevyjadřoval,“ řekl Bartoš. 

Policisté případ střelby vyšetřují pro trestný čin vraždy spáchaný na vícero osobách, k tomu se přiřadil ještě trestný čin nedovoleného ozbrojování. „Já si myslím, že ty konečné výsledky by bylo možné očekávat tak do šesti měsíců,“ doplnil státní zástupce. 

Kontroly jako na letišti zřejmě nejsou řešením

Po ostravském útoku se začalo ve větší míře mluvit o lepším zajištění bezpečnosti ve veřejných budovách. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už dříve řekl, že ochrana měkkých cílů je pro resort prioritou. „Na druhou stranu otevřeně říkám, že těch měkkých cílů je tolik, že nějaká zásadní změna, že bychom všude zaváděli detekční rámy nebo rentgeny, tak to je mimo možnosti České republiky,“ doplnil. 

Grant na posílení bezpečnosti už nemocnicím v zemi nabídlo ministerstvo zdravotnictví. Některé, zejména větší nemocnice, už bezpečnostní analýzy měly zpracované, pomoc je ale určena i menším zařízením. V průběhu uplynulého měsíce už analýzu provedla i ostravská nemocnice. 

Chceme začít pracovat s úpravou našeho velínu, který v případě, že by bylo potřeba jej využít, tak aby na tom místě byl jak dispečink technický, tak dispečink krizový a zdravotní. Budeme pokračovat i v edukaci našich zaměstnanců.
Jiří Havrlant
Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava

O peníze z ministerstva zdravotnictví se přihlásila právě i Fakultní nemocnice Ostrava, o jakou částku jde, ale zatím ředitel Jiří Havrlant komentovat nechce. Peníze na edukaci a cvičení zaměstnanců pro případ krizové situace dostala nemocnice už v roce 2019, šlo o částku 1,2 milionu korun. 

Cvičení se zaměstnanci by podle Havrlanta měla pokračovat, a to i ve spolupráci s policií. Lidé by se měli naučit například to, jak se správně a efektivně evakuovat nebo schovat v případě, kdy dojde například k útoku střelce. 

Finanční pomoc zatím nedorazila

Peníze, které slíbila vláda, ostravský magistrát i Moravskoslezský kraj, zatím poškození a pozůstalí nedostali. Kraj a město momentálně pracují na darovacích smlouvách, které ještě bude muset schválit rada kraje, která zasedne za měsíc. První peníze by se tak k poškozeným mohly dostat na konci února. 

Bezprostředně po útoku vzniklo před poliklinikou pietní místo, kde lidé pokládali květiny a zapalovali svíčky. Vedení fakultní nemocnice ho už vyklidilo, zároveň však chce zřídit nové a trvalé pietní místo. Nemocnice pravděpodobně na jeho podobu vypíše výběrové řízení. 

Pátrání po střelci skončilo po třech hodinách

K útoku v nemocnici došlo 10. prosince 2019 krátce po sedmé hodině ráno. Do čekárny traumatologické ordinace přišel Ctirad V. a z nelegálně držené zbraně začal střílet po lidech. Zasáhl devět pacientů, čtyři lidé zemřeli na místě, další tři později na následky vážných zranění. 

Policie na místo dorazila do tří minut od nahlášení střelby, střelec však už na místě nebyl. Policisté do akce nasadili i dva vrtulníky a začalo pátrání po ozbrojeném muži. Útočník proti sobě zbraň obrátil zhruba tři hodiny po činu u Děhylova na Opavsku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 8 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 9 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...