Čeští i němečtí obyvatelé mezi severočeským Frýdlantem a saskou Žitavou nadále pochybují i o nezávadnosti polského plánu na rozšíření zdejšího hnědouhelného dolu Turów. Na veřejném slyšení v polské Bogatyni vyjadřovali obavy z hluku, prachu, zhoršené kvality vody i narušení stability podloží.
Propadnou se mosty, zmizí voda? Češi i Němci se bojí rozšiřování polského dolu Turów
Hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent polských energetických potřeb. V regionu je celý závod současně hlavním zaměstnavatelem.
Koncese pro těžbu by ale měla vypršet příští rok v dubnu a podle záměrů polské skupiny PGE by se měl důl vklíněný mezi české a německé území rozšířit až na třicet kilometrů čtverečních a těžba se plánuje až do hloubky 330 metrů pod úrovní terénu. Předpoklad je, že do roku 2038 by se těžilo devět až 11,5 milionu tun uhlí ročně, poté mezi 3,5 až sedmi miliony tun ročně. Důl by se rozšířil podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Ve čtvrtek se těžařskému záměru v Bogatyni na česko-polském pomezí věnovalo veřejné slyšení. Zúčastnili se ho především pracovníci dolu a elektrárny, kteří v pokračující těžbě vidí jistotu své obživy, současně ale přišli také obyvatelé i zástupci samospráv a ekologických organizací z Německa i Česka, včetně libereckého hejtmana Martina Půty (STAN).
„Chápu, že se zaměstnanci dolu a elektrárny bojí o svá místa, protože celé hospodářství oblasti je na tom postavené. Česká republika také vyrábí asi pětačtyřicet procent energie z uhlí, takže chtít, abyste ten důl zavřeli ze dne na den, by od českého politika nebylo správné,“ prohlásil Půta. Elektrárna a důl ale zásadně ovlivňují životní prostředí za hranicí, a česká strana proto podle hejtmana udělá vše pro to, aby dopady na své obyvatele minimalizovala.
Obce v okolí dolu Turów
Strach o domy, strach o vodu
V Polsku musí být kvůli dolu zbouráno nejméně sedmdesát domů v obci Opolno-Zdrój. Lidé z německé strany hranice mají obavy, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. Na české straně jsou nejblíž obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou a jejich obava se týká například vody.
Polsko sice odmítá, že by rozšíření těžby mělo mít na české území výrazný dopad, úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná ale připouští samo a zamezit tomu chce vybudováním hydroizolační stěny. Jejího dodavatele Poláci už vybrali, podle propočtu tamních expertů by se hladina spodní vody měla poté zvýšit postupně až o šest metrů.
Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK) ale pochybuje, zda opatření bude fungovat. „I polská strana v diskusi připustila, že toto asi nikde nevyzkoušela,“ podotýká a skeptičtí jsou i další čeští zástupci.
Podzemní voda a těžba v Žitavské pánvi
Výtky k hluku a prachu
Čeští obyvatelé pomezí mají rovněž strach z hluku i snížení hodnoty nemovitostí. Polský investor ovšem uvádí, že i v tomhle ohledu chystá nebo již realizuje opatření, aby přeshraniční dopady byly minimální. Jde třeba o protihlukové stěny, omezení provozu v noci či pořizování tišších důlních strojů – koupit chce dvě nová rypadla a další zakladač a vyřadí starší techniku, což by mělo hlučnost snížit.
Další tuzemské výhrady míří k prašnosti, polská strana ale ubezpečuje, že povolené koncentrace prachu v ovzduší nebudou překračovány. „Jako vstřícný krok investora bych uvítal nějakou stacionární měřicí stanici, která bude měřit emise a prach, aby tvrzení, že důl a jeho rozšíření nebude mít žádný vliv na české území, bylo podpořeno nějakými exaktními výsledky,“ nechal se slyšet Půta.
„A aby měření byla v reálném čase. Měření jednou za dva roky v případě vody a jednou za rok v případě hluku či prachu považuju za úsměvné,“ dodal. Pokud bude polská strana dál trvat na tom, že důl žádný vliv na české území nemá, bude podle Půty třeba takovou stanici pořídit za české peníze.
Jen přilehlý Liberecký kraj má k důlnímu plánu osmnáct stran připomínek, které bude příští týden schvalovat krajské zastupitelstvo. Celkem proti plánovanému rozšíření dolu podali lidé na české straně hranice připomínek zhruba pět tisíc. Další prostor pro vypořádávání přeshraničních výhrad se otevře 3. a 4. října, kdy společně zasednou čeští a polští experti.