Vysoké učení technické v Brně (VUT) má za sebou 120 let dlouhou historii. Během ní se škola stala mezinárodně uznávanou vzdělávací institucí. Zřízena byla císařským dekretem z 19. září 1899 jako vůbec první česká vysoká škola na Moravě. Své brány otevřela 1. listopadu téhož roku pod názvem C. k. česká vysoká škola technická Františka Josefa v Brně. Dnes má osm fakult, které navštěvuje asi 19 tisíc studentů.
Brněnské VUT začínalo se čtyřmi profesory. Po 120 letech je největší technickou univerzitou v zemi
Než vznikla samostatná česká technika, působila v Brně už 50 let německá škola. Toto Technické učiliště založené v roce 1849, na kterém se zpočátku učilo dvojjazyčně, bylo po několika reformách prohlášeno v roce 1873 Německou vysokou školou technickou (Deutsche Technische Hochschule). Rychle se vzmáhající český kapitál však časem požadoval své inženýry a inteligenci.
Na potřebu vytvořit druhé středisko národní vzdělanosti, univerzitu v Brně, upozorňovali už od 80. let 19. století čeští politici v čele s Tomášem Garriguem Masarykem. Snahy o univerzitu ovšem ztroskotávaly na nacionální situaci ve městě. Českou vysokou školu technickou se nakonec prosadit podařilo. Výuka zpočátku začínala velmi skromně, v pronajatých prostorách v hotelu.
Čtyřčlenný profesorský sbor přednášel stavební inženýrství pro 47 studentů. Druhým nejstarším oborem byl strojírenský, otevřený v roce 1900. Poté následovalo kulturní inženýrství – meliorace a vodní stavby, elektroinženýrství a chemické inženýrství. Architektura a další obory přibyly po první světové válce. Technická univerzita začala v roce 1909 mezi studenty přijímat také ženy. V roce 1911 škola otevřela své první budovy.
Za první republiky se z instituce stala uznávaná vysoká škola, slibný rozvoj však zastavilo uzavření tuzemských univerzit nacisty v roce 1939. Po konci druhé světové války byly přednášky na technice obnoveny. Komunistický režim, nastolený převratem v roce 1948, však školu přivedl téměř k zániku. Ze zbytků ústavu byla zřízena Vysoká škola stavitelství, která se později stala základem VUT.
Se sametovou revolucí přišel rozvoj
Technika také během uplynulých let několikrát změnila svůj název. Nesla jméno císaře Františka Josefa I., poté byla pojmenována po prezidentu Edvardu Benešovi. Svůj nynější název používá od roku 1956, kdy byla obnovena. Novým začátkem se pak pro školu stala sametová revoluce v roce 1989. Vznikaly nové fakulty, ústavy i obory a VUT se začala proměňovat v moderní univerzitu.
Za posledních 30 let zaznamenala nárůst specializací v oblasti informatiky. Objevily se také nové studijní programy ve spolupráci s jinými školami, například audio inženýrství, biomedicínská technika a bioinformatika.
K velkým projektům VUT patřila novostavba fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií se stavebními náklady přes miliardu korun, oprava kláštera a výstavba nových objektů pro fakultu informačních technologií za 890 milionů.
