Masové koupání v zatopených lomech podle ochránců přírody ubližuje rostlinám i živočichům. Například lom Janičův vrch u Mariánského mlýna v Mikulově navštíví v sezoně až tisíc lidí denně. Regulovat jejich počet by mohlo zřízení placeného přírodního koupaliště, jaké funguje například v Kurovickém lomu na Kroměřížsku. Zastupitelé Mikulova ale tuto možnost zamítli.
Průzračná voda a krásná příroda lákají do zatopeného lomu u Mikulova stovky plavců. V sezoně jsou to davy, a to je podle ochránců přírody pro tuto přírodní památku nepřípustné. „Pokud sem přijde víc než tisíc lidí za den, tak je problém s odpadem, také s vnášením nečistot do vody a pochopitelně dochází k poškozování rostlinných společenstev,“ řekl vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. Na vině jsou hlavně opalovací krémy, kterými se lidé natírají.
Lokalita je významná mimo jiné kvůli výskytu obojživelníků. Správci oblasti se proto obrátili na vedení města, aby tady provozovalo přírodní koupaliště, tedy aby se reguloval počet lidí a také zajistil odvoz odpadků. Zastupitelé tuto možnost ale zamítli. „Pro město by to byly velké náklady v tom duchu, že se tady musí opatřit plavčík, provozovatel. Dál je to vybudování mola a hygienického zázemí,“ řekla místostarostka Mikulova Leona Alexová (ČSSD).
Úplný zákaz vstupu ochránci vyloučili. Teď hledají schůdnější cestu. „Ideální by byl spolek, který by to provozoval jako neziskovou záležitost. Nicméně v tuhle chvíli se nám nabízí spíš podnikatelé,“ řekl Jiří Kmet.
S vysokou návštěvností souvisí i dopravní komplikace. U areálu je jen malé parkoviště a lidé potom parkují, kde je napadne. Po návratu z plavání tak mnozí z nich narazí na botičku od městské policie.
V Kurovicích lidé za vstup do lomu zaplatí
V Kurovicích na Zlínsku se o lom, který je přírodní památkou, stará už několik let Martin Zelina. Za návštěvu vybírá vstupné, vápencový lom oplotil a stanovil jasná pravidla. „Je vidět, že se to tady udržuje. Jsou tu záchody, odpadkové koše, na zemi tu není jediný nedopalek,“ popsal jeden z návštěvníků Jan Šichnárek.
„Přišli jsme na to, že to koupání spíš škodí, tak jsme zvedli cenu z padesáti na osmdesát korun. Pokud si sem člověk sedne, namočí si nohy, někteří si i zaplavou, tak to jde,“ přiblížil Zelina.
Méně lidí sice znamená menší příjem, Martin Zelina by ale neměnil. „Když tu byly závory, tak byli lidé schopní uřezat zámky, vykácet stromy, přijet auty a někteří si tady auta i umývali,“ popsal minulost lomu.
Biologové jsou zase nadšeni z desítek druhů vzácných živočichů, kterým šetrná rekreace nijak nevadí.
Koupání v lomech může být nebezpečné
Koupání v lomech, rybnících nebo jiných přírodních koupalištích může být mnohdy nebezpečné. Převážně proto, že na místě nehlídá plavčík, který by mohl při problémech včas zasáhnout. Například skokanské můstky a skluzavka jsou pro návštěvníky přírodního koupaliště v Lulči na Vyškovsku jen na vlastní nebezpečí.
Nehlídaný zatopený lom označují záchranáři za jeden z těch problémovějších, a to kvůli šikmé skále, která vyčnívá z vody. Lidé tam skáčou do vody po hlavě. Loni se tam smrtelně zranil čtyřicetiletý muž. „Skákal asi deset metrů ze skály, bohužel se málo odrazil a způsobil si velmi závažná zranění hlavy a páteře, kterým přes veškerou pomoc podlehl,“ popsala mluvčí Zdravotnické záchranné služby Hedvika Kropáčková.
V lomu u Blanska se zase lidé osvěžují přímo u frekventované vlakové trati, ačkoli je to zakázané už desítky let. Osušit se pak chodí někteří plavci rovnou na vyhřátý beton do kolejiště. Zabránit jim v tom nedokáže ani soukromý majitel, který lom loni koupil.
