Chvaletická elektrárna může fungovat i po roce 2021. Od Pardubického kraje dostala výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Bude ale muset již před začátkem platnosti nových emisních limitů provést alespoň některé technické úpravy. Rozhodnutí není pravomocné, proti rozhodnutí se chce odvolat k ministerstvu životního prostředí organizace Greenpeace i další ekologické organizace.
Chvaletice dostaly výjimku na emise. Ekologové chystají odvolání
UDÁLOSTI: Ekologům se nelíbí rozhodnutí o výjimce pro elektrárnu Chvaletice (zdroj: ČT24)
Pokud by stát potvrdil rozhodnutí Pardubického kraje, mohla by elektrárna Chvaletice vypouštět 300 kilogramů rtuti a 330 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021.
Mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták ujistil, že součástí výjimky je řada podmínek, které musí ve Chvaleticích splnit. K 17. srpnu 2021 musí být například na blocích B1 a B2 nízkoemisní hořáky LNB, u bloků B3 a B4 musí být provedena výměna a nový design práškovodů a vzduchovodů včetně instalace zařízení pro optimalizaci spalovacího procesu. Na všech blocích se musí opravit mlýnské okruhy, na některých zvýšit výkon ventilátorových mlýnů nebo instalovat frekvenční měniče k regulaci výkonu.
„Bez splnění opatření nebude možné po tomto datu jednotlivé bloky provozovat,“ ujistil Barták. Dodal, že výjimka na rtuť bude o dva roky kratší, než provozovatel elektrárny původně chtěl. „Nad rámec povinné pravidelné zprávy jsme si také vyžádali od provozovatele elektrárny, aby nám každoročně zasílal, jakým způsobem realizuje jednotlivá opatření,“ doplnil. Kdyby společnost Sev.en, která elektrárnu provozuje, podmínky nesplnila, nemohla by elektrárna dále fungovat.
Proti výjimce jsou Pardubice i Greenpeace. Podle ředitele elektrárny ale může být zbytečná
Kraj výjimku elektrárně udělil proti vůli zastupitelů města Pardubic. Ti namítali, že je město velmi znečištěné, leží na návětrné straně a důsledky emisí z elektrárny už pociťuje. Generální ředitel elektrárny Václav Matys však upozornil, že elektrárna emise dlouhodobě snižuje. „Opatření se počítají v řádu miliard korun,“ ujistil.
„Elektrárna se snaží neustále vylepšovat své emisní hodnoty, a proto investujeme sedm miliard korun, aby naše výsledky splnily tu nejpřísnější legislativu,“ dodala mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešíková.
Ředitel Matys očekává, že emise poklesnou díky nové investici natolik, že výjimka na rtuť a oxidy dusíku udělená Pardubickým krajem možná ani nebude potřeba. „Požádali jsme o výjimku z procesní opatrnosti. Jsem přesvědčen, že elekrárna bude v některých provozních režimech emise dodržovat,“ řekl ředitel.
Studio Hradec Králové: Výjimka pro elektrárnu Chvaletice (zdroj: ČT24)
Podle Greenpeace dal krajský úřad „přednost miliardovým ziskům uhelného impéria Pavla Tykače před ochranou ovzduší a zdraví obyvatel“. „Výjimku považujeme za nepřijatelnou principiálně. Zkrátit ji jen o dva roky a jen u rtuti je výsměch,“ podotkl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Dodal, že ho rozhodnutí přesto nepřekvapilo. „Odbor životního prostředí krajského úřadu se totiž jako detašované pracoviště provozovatele elektrárny Chvaletice chová dlouhodobě,“ poznamenal Rovenský.
K odvolání na ministerstvo životního prostředí se zřejmě přidají i další organizace, které se stavějí proti dalšímu provozu chvaletické elektrárny. „Důkladně si prostudujeme rozhodnutí, všechny podmínky, které kraj udělil, a s největší pravděpodobností podáme odvolání k ministerstvu. Myslíme si, že toto není finální rozhodnutí, že po odvolání může být vše jinak,“ uvedla mluvčí spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice Jitka Češková.
Čtyřicetiletá elektrárna
Elektrárna Chvaletice je třetí největší tepelnou elektrárnou v Česku, její čtyři bloky mají celkový výkon 800 megawattů. Vznikla mezi lety 1973 a 1979, po dvaceti letech provozu dostala ve dvou etapách odsiřovací zařízení.
Elektrárny v ČR podle primárního energetického zdroje
Jako jeden z nejdražších zdrojů se ji ČEZ rozhodl prodat a v září 2010 ji proto vyčlenil do zvláštní akciové společnosti. Hovořilo se také o tom, že pokud si ČEZ elektrárnu ponechá, ukončí v ní v roce 2016 výrobu elektřiny. V roce 2013 se ČEZ dohodl na prodeji s Litvínovskou uhelnou, která se rozhodla, že prodlouží životnost elektrárny do roku 2029.
Elektrárna Chvaletice uvádí, že je třetím největším výrobcem elektřiny v České republice s desetiprocentním podílem na českém trhu výroby elektrické energie – loni její bloky vyprodukovaly 4,7 TWh.
Greenpeace naproti tomu tvrdí, že je elektrárna třetím největším znečišťovatelem v Česku. Podobný postoj mají i další spolky, které její provoz kritizují. „Patří mezi největší znečišťovatele u nás, umisťuje se bezpečně v první desítce,“ uvedl předseda spolku Zelená pro Pardubicko Jan Linhart. Aktivisté proto dlouhodobě bojují proti úsilí o prodloužení životnosti Chvaletic.