Chvaletice dostaly výjimku na emise. Ekologové chystají odvolání

2 minuty
UDÁLOSTI: Ekologům se nelíbí rozhodnutí o výjimce pro elektrárnu Chvaletice
Zdroj: ČT24

Chvaletická elektrárna může fungovat i po roce 2021. Od Pardubického kraje dostala výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Bude ale muset již před začátkem platnosti nových emisních limitů provést alespoň některé technické úpravy. Rozhodnutí není pravomocné, proti rozhodnutí se chce odvolat k ministerstvu životního prostředí organizace Greenpeace i další ekologické organizace.

Pokud by stát potvrdil rozhodnutí Pardubického kraje, mohla by elektrárna Chvaletice vypouštět 300 kilogramů rtuti a 330 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021.

Mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták ujistil, že součástí výjimky je řada podmínek, které musí ve Chvaleticích splnit. K 17. srpnu 2021 musí být například na blocích B1 a B2 nízkoemisní hořáky LNB, u bloků B3 a B4 musí být provedena výměna a nový design práškovodů a vzduchovodů včetně instalace zařízení pro optimalizaci spalovacího procesu. Na všech blocích se musí opravit mlýnské okruhy, na některých zvýšit výkon ventilátorových mlýnů nebo instalovat frekvenční měniče k regulaci výkonu.

„Bez splnění opatření nebude možné po tomto datu jednotlivé bloky provozovat,“ ujistil Barták. Dodal, že výjimka na rtuť bude o dva roky kratší, než provozovatel elektrárny původně chtěl. „Nad rámec povinné pravidelné zprávy jsme si také vyžádali od provozovatele elektrárny, aby nám každoročně zasílal, jakým způsobem realizuje jednotlivá opatření,“ doplnil. Kdyby společnost Sev.en, která elektrárnu provozuje, podmínky nesplnila, nemohla by elektrárna dále fungovat.

Proti výjimce jsou Pardubice i Greenpeace. Podle ředitele elektrárny ale může být zbytečná

Kraj výjimku elektrárně udělil proti vůli zastupitelů města Pardubic. Ti namítali, že je město velmi znečištěné, leží na návětrné straně a důsledky emisí z elektrárny už pociťuje. Generální ředitel elektrárny Václav Matys však upozornil, že elektrárna emise dlouhodobě snižuje. „Opatření se počítají v řádu miliard korun,“ ujistil.

„Elektrárna se snaží neustále vylepšovat své emisní hodnoty, a proto investujeme sedm miliard korun, aby naše výsledky splnily tu nejpřísnější legislativu,“ dodala mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešíková.

Ředitel Matys očekává, že emise poklesnou díky nové investici natolik, že výjimka na rtuť a oxidy dusíku udělená Pardubickým krajem možná ani nebude potřeba. „Požádali jsme o výjimku z procesní opatrnosti. Jsem přesvědčen, že elekrárna bude v některých provozních režimech emise dodržovat,“ řekl ředitel.

17 minut
Studio Hradec Králové: Výjimka pro elektrárnu Chvaletice
Zdroj: ČT24

Podle Greenpeace dal krajský úřad „přednost miliardovým ziskům uhelného impéria Pavla Tykače před ochranou ovzduší a zdraví obyvatel“. „Výjimku považujeme za nepřijatelnou principiálně. Zkrátit ji jen o dva roky a jen u rtuti je výsměch,“ podotkl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Dodal, že ho rozhodnutí přesto nepřekvapilo. „Odbor životního prostředí krajského úřadu se totiž jako detašované pracoviště provozovatele elektrárny Chvaletice chová dlouhodobě,“ poznamenal Rovenský.

K odvolání na ministerstvo životního prostředí se zřejmě přidají i další organizace, které se stavějí proti dalšímu provozu chvaletické elektrárny. „Důkladně si prostudujeme rozhodnutí, všechny podmínky, které kraj udělil, a s největší pravděpodobností podáme odvolání k ministerstvu. Myslíme si, že toto není finální rozhodnutí, že po odvolání může být vše jinak,“ uvedla mluvčí spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice Jitka Češková.

Čtyřicetiletá elektrárna

Elektrárna Chvaletice je třetí největší tepelnou elektrárnou v Česku, její čtyři bloky mají celkový výkon 800 megawattů. Vznikla mezi lety 1973 a 1979, po dvaceti letech provozu dostala ve dvou etapách odsiřovací zařízení.

Elektrárny v ČR podle primárního energetického zdroje
Zdroj: ČT24

Jako jeden z nejdražších zdrojů se ji ČEZ rozhodl prodat a v září 2010 ji proto vyčlenil do zvláštní akciové společnosti. Hovořilo se také o tom, že pokud si ČEZ elektrárnu ponechá, ukončí v ní v roce 2016 výrobu elektřiny. V roce 2013 se ČEZ dohodl na prodeji s Litvínovskou uhelnou, která se rozhodla, že prodlouží životnost elektrárny do roku 2029.

Elektrárna Chvaletice uvádí, že je třetím největším výrobcem elektřiny v České republice s desetiprocentním podílem na českém trhu výroby elektrické energie – loni její bloky vyprodukovaly 4,7 TWh.

Greenpeace naproti tomu tvrdí, že je elektrárna třetím největším znečišťovatelem v Česku. Podobný postoj mají i další spolky, které její provoz kritizují. „Patří mezi největší znečišťovatele u nás, umisťuje se bezpečně v první desítce,“ uvedl předseda spolku Zelená pro Pardubicko Jan Linhart. Aktivisté proto dlouhodobě bojují proti úsilí o prodloužení životnosti Chvaletic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 5 mminutami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
09:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 3 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 6 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 8 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 10 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 19 hhodinami
Načítání...