Praha – Komunální volby jsou za dveřmi, kandidátní listiny jsou odevzdány a v září se rozběhne volební kampaň. Největší volební obvod je Praha, která je i mimořádně důležitá, zejména pro pravici. „ODS tu hraje o mnoho a TOP 09 si tady chce udělat přirozenou základnu pro svoji ambici stát se největší pravicovou stranou,“ vysvětluje v Událostech, komentářích Jindřich Šídlo, komentátor HN. V hlavním městě jde vlastně o regulérní politický boj, neboť zde jsou v komunálních volbách v podstatě ukryty i volby krajské. Kdo si tedy dělá zálusk na primátorské křeslo?
V Praze se do komunálních voleb přihlásilo 31 stran a politických sdružení. Někteří mají jen mizivé šance vůbec zasednout v zastupitelstvu, o jiných se diskutuje jako o kandidátech na primátora. Jsou mezi nimi tři lidé, kteří již v minulosti v primátorském křesle seděli – dva z nich přitom jsou také trestně stíháni. Letos bude Praha na rozdíl od minulosti jedním volebním obvodem, Pražané budou volit 65 zástupců, tedy o dva víc než v minulých volbách.
Tomáš Hudeček a TOP 09
Komunální volby v roce 2010 vyhrála v Praze TOP 09. Poprvé od roku 1994 tak nezískala nejvíce hlasů ODS, která však v povolebních jednáních vítěze voleb pro více než následující rok z rady vyšachovala. Nakonec se situace obrátila a od jara 2013 má Praha jednobarevnou menšinovou radu TOP 09 podporovanou ČSSD. Primátorem však není někdejší kandidát TOP 09 Zdeněk Tůma, nýbrž Tomáš Hudeček. Pětatřicetiletý rodák z Olomouce, který se sám označuje za „povodňovou náplavu“ se do Prahy dostal až jako vysokoškolský student. V minulých komunálních volbách kandidoval jako lídr v sedmém volebním obvodu (Praha byla tehdy rozdělena na sedm volebních obvodů) z pozice předsedy stranické buňky v Praze 8, postupně se ale stal ústřední postavou celoměstské TOP 09. Držitel doktorátu v oboru sociální geografie a regionálního rozvoje se stal celoměstským místopředsedou, poté prvním náměstkem primátora (od rozpadu koalice ODS a ČSSD na podzim 2011) a po odchodu ODS z vedení města loni na jaře i primátorem.
Šance na znovuzvolení chtěl Tomáš Hudeček zvýšit například otevřením tunelového komplexu Blanka ještě před volbami, podle posledních informací to ale není příliš pravděpodobné. Kromě sporů s Metrostavem, který má výstavbu silničních tunelů na starost, se Hudeček a jeho lidé v posledních měsících přetahovali se společností eMoneyServices o Opencard nebo s firmou Škoda kvůli novým tramvajím. Jedním z hlavních témat Prahy v uplynulých čtyřech letech bylo například i omezování hazardu. Jeho výsledky jsou však rozpačité a Hudeček kvůli nim sklízí kritiku nejen od opozice, ale i z vlastních řad.
Termín otevření Blanky je nejistý, dlouhodobá dohoda o dalším provozování Opencard není na světě, tramvaje sice budou lépe vybavené, ale nikoli levnější. Hudečkovu snahu obhájit primátorský post může také poškodit trestní stíhání – a od června i obžaloba – kvůli někdejšímu prodloužení smlouvy se společností Haguess na údržbu a správu softwaru k Opencard, které proběhlo v jednacím řízení bez uveřejnění. Policie kvůli tomu obvinila celou tehdejší pražskou radu kromě jedné členky, která u rozhodujícího hlasování chyběla.
Bohuslav Svoboda a ODS
Občanští demokraté jdou do voleb se stejným lídrem jako v roce 2010, který za sebou má stejně jako Tomáš Hudeček i primátorskou zkušenost. Bohuslav Svoboda vstoupil do vrcholné pražské politiky jako lékař, pedagog a bývalý předseda lékařské komory. Ačkoli ODS skončila v minulých celopražských volbách druhá s výraznou ztrátou na TOP 09, uzavřela koalici s ČSSD a Svoboda se stal primátorem. Na konci roku 2011 však vypověděl koaliční smlouvu a uzavřel novou s TOP 09. I když měli občanští demokraté méně zastupitelů než jejich noví partneři, udrželi si v radě rozhodující pozici včetně primátorského postu. Na jaře 2013 o něj však Bohuslav Svoboda přišel, když se TOP 09 rozhodla oslabené ODS zbavit. Svoboda byl tehdy i předsedou městské ODS, musel však čelit rozsáhlé vnitrostranické opozici – čehož nakonec TOP 09 využila.
Do druhých celopražských voleb vstupuje Bohuslav Svoboda sice opět jako kandidát ODS na primátora, avšak v docela jiné pozici než před čtyřmi lety. Tehdy byli občanští demokraté dlouholetými pražskými hegemony a konečné druhé místo pro ně znamenalo těžkou ránu. Dnes je situace docela jiná a druhý nejvyšší počet hlasů by byl pro pražskou ODS jednoznačný úspěch. Strana totiž ve volbách do českého i evropského parlamentu získala v rámci Prahy kolem deseti procent hlasů, dokonce méně než ČSSD.
ODS se v Praze musí vyrovnat s tím, že její lidé od počátku stáli u sporných témat, jako je Opencard či Blanka, a za jejich rozvoj nesli až do minulého roku přímou odpovědnost. Za Bohuslava Svobody a jeho náměstka pro dopravu došlo také k tzv. optimalizaci pražské MHD, při které došlo k rozsáhlým změnám linkového vedení, které se v některých případech ukázaly jako nepromyšlené, a městská organizace Ropid potom musela provést ještě další sérii rozsáhlých změn. Bohuslav Svoboda čelí obžalobě v téže kauze jako Tomáš Hudeček.
Miloslav Ludvík a ČSSD
Sociální demokraté nominovali do čela své pražské kandidátky dosavadního zastupitele Miloslava Ludvíka – ekonoma, který je posledních čtrnáct let ředitelem Fakultní nemocnice v Motole. V zastupitelstvu zasedá od roku 2002, působil také v dozorčích radách městských podniků a krátce předsedal dozorčí radě dopravního podniku.
Ve své zatím nejambicióznější politické roli střídá Miloslav Ludvík Jiřího Dienstbiera. Ten kandidoval za ČSSD na primátora v roce 2010, z povolebních jednání byl však „odstaven“ a v první Svobodově radě (koalice ODS a ČSSD) nefiguroval. Postavení pražské ČSSD je však nyní jiné než před čtyřmi lety – tehdy měla za sebou čtyři roky v opozici, v končícím volebním období naopak zprvu měla své zástupce v radě a od loňského rada podporuje menšinovou „vládu“ TOP 09. V posledních týdnech se ale ČSSD snaží vymezit jako strana opoziční – kritizovala například pronájem nebytových prostor v Kongresovém centru Praha a kvůli Opencard vyzvala k odstoupení radní Evu Vorlíčkovou.
Marta Semelová a KSČM
Komunisté byli nejslabší ze čtyř stran, které se v roce 2010 dostaly do pražského zastupitelstva. Navíc jejich podpora byla tehdy historicky nejnižší. Více než necelých sedm procent hlasů chce letos v říjnu získat kandidátka vedená učitelkou Martou Semelovou. Státní zastupitelství nyní čeká na posudek, podle kterého se rozhodne, zda z jedničky na komunistické kandidátce nebude třetí z trestně stíhaných volebních lídrů.
Na rozdíl od Svobody s Hudečkem však v případě Semelové nejde o Opencard, ale o její historicko-politické postoje. Marta Semelová opakovaně vyzdvihovala komunistickou vládu v Československu včetně stalinistického období v 50. letech. Trestní oznámení, kterým se policisté a státní zástupce zabývají, se týká vystoupení Semelové v Hyde Parku ČT, kde Semelová mluvila o tom, že přiznání Milady Horákové ve vykonstruovaném komunistickém procesu nebylo vynucené a o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jako o „internacionální pomoci“.
Koalice STAN, KDU-ČSL a Strany zelených
Ačkoli hnutí Starostové a nezávislí v parlamentních volbách dvakrát spolupracovalo s TOP 09, v komunální politice často kandidovali samostatně, a v Praze se letos proti TOP 09 postaví v rámci ambiciózní volební koalice, na jejíž kandidátce se chtějí do zastupitelstva vrátit někteří bývalí členové. Na prvním místě kandidátky je zástupce Strany zelených Petr Štěpánek, který mezi lety 2006 a 2010 nejenom zasedal v zastupitelstvu, ale do prosince 2009 byl také městským radním. Působil také v dozorčích radách městských firem, v Pražské vodohospodářské společnosti jí předsedal. V posledních čtyřech letech působil pouze v zastupitelstvu Prahy 4. Na dalších místech kandidátky se potom objevili zástupci dalších dvou členů koalice – předseda pražské KDU-ČSL a slivenecká starostka Jana Plamínková (STAN).
Jiří Payne a Svobodní
Strana svobodných občanů překonala v jarních volbách do Evropského parlamentu pětiprocentní hranici, v Praze přitom získala přes sedm procent hlasů. To dává výhled na zastupitelská křesla kandidátům vedeným místopředsedou strany Jiřím Paynem. Někdejší disident již v minulosti v politice působil, mezi lety 1990 a 2002 byl poslancem za OF a poté ODS. Po sedmileté pauze, během níž byl poradcem prezidenta Václava Klause, založil spolu s Petrem Machem Stranu svobodných občanů, ale kandidatury v jejích řadách byly dosud neúspěšné, ať už předloni do Senátu nebo letos do Evropského parlamentu, kam se dostal pouze předseda strany Petr Mach.
Jakub Michálek a Piráti
V čele kandidátky Pirátů stane v pražských volbách bývalý místopředseda strany Jakub Michálek. Student teoretické fyziky se v minulosti podílel například na protestech proti ujednání ACTA, uspěl také v soudním sporu s ministerstvem financí, kdy prosadil, aby nemusela mít podání prostřednictvím datové schránky elektronický podpis.
Piráti doufají v historický úspěch v komunálních volbách – v celostátních volbách (do EP) na jaře získali v rámci Prahy šest procent hlasů, ačkoli vzhledem k celostátnímu výsledku svého europoslance nemají. Navíc před dvěma lety uspěl v senátních volbách v jednom z pražských obvodů Libor Michálek, který kandidoval za Piráty, Zelené a KDU-ČSL.
Jan Kasl a 65 demokratů Jana Kasla
Třetím z mužů, kteří již stáli v čele Prahy, a míří i do letošních voleb, je Jan Kasl. Primátorem byl za ODS mezi lety 1998 a 2002, nedokončil však celé volební období – rezignoval krátce před sněmovními volbami v roce 2002 a kritizoval ODS jako „stranu zlotřilců“. Prahu potom ponechal pro povodňové léto v rukou svého dosavadního náměstka Igora Němce. Do roku 2006 potom byl Kasl opozičním zastupitelem, když kandidoval za novou stranu Evropští demokraté. Architekt a jednatel developerské společnosti původně jednal o svém návratu do pražské politiky s Andrejem Babišem, kvůli neshodám s pražským vedením ANO však v jeho barvách do voleb nenastoupí. Rozhodl se však kandidovat v čele další vlastní strany, o níž nejprve hovořil jako o Demokratech Jana Kasla, později ji nazval 65 demokratů Jana Kasla.
Kromě samotného exprimátora se na kandidátce objeví i jména dalších bývalých politiků – ministra zdravotnictví Pithartovy vlády Pavla Klenera, ministra dopravy úřednické Tošovského vlády Petra Moose či bývalého pražského opozičního zastupitele Jiřího Witzanyho.
Adriana Krnáčová a ANO
Hnutí ANO, které je podle pražských výsledků parlamentních i evropských voleb, jedním z favoritů na místa na pražském magistrátu, u jména svého kandidáta na primátora ale dlouhodobě tápe. Aktuálně má schválenou kandidátku v čele s náměstkyní ministra vnitra a bývalou šéfkou české pobočky Transparency International Adrianou Krnáčovou. Ta se na první místo posunula poté, co se podnikatelka Martina Schopperová – v politice neznámá – ohlášené kandidatury vzdala s tím, že se chce nadále věnovat obchodu. Bylo to již druhé selhání ANO při hledání vhodného kandidáta na primátora. Původně měl jít za ANO do voleb exprimátor Jan Kasl, ale ANO ho z kandidátky odvolalo kvůli jeho neshodám s vedením pražské organizace ANO. Poté nabízel Andrej Babiš kandidaturu řediteli zoologické zahrady Miroslavu Bobkovi, ale neuspěl.
Adriana Krnáčová je veřejně lépe známá než její předchůdkyně v čele kandidátky ANO. Šest let stála v čele české pobočky nevládní organizace Transparency International, která vydává index vnímání korupce, angažuje se v korupčních kauzách a například poukazuje na problematické veřejné zakázky. Krnáčová působila také v některých soukromých firmách, od letošního března je náměstkyní ministra vnitra.
Výsledky voleb do pražského zastupitelstva v r. 2010:
- TOP 09 (30 %): 26 zastupitelů
- ODS (23 %): 20 zastupitelů
- ČSSD (18 %): 14 zastupitelů
- KSČM (7 %): 3 zastupitelé
- koalice SZ + SNK (6 %): bez zastupitelů
- VV (6 %): bez zastupitelů
Podoby pražské rady 2010–2014:
- 2010–2011: ODS (primátor a 4 radní) a ČSSD (4 radní)
- 2011–2013: ODS (primátor a 4 radní) a TOP 09 (6 radních)
- 2013–2014: TOP 09 (primátor a 9 radních)
