V Olomouci mají technické služby na starost 324 kilometrů chodníků, uklízí je strojově a sypou kamennou drtí. „Jakmile lidé sníh ušlapou, ani technika si s tím už neporadí. Odstranit se to téměř nedá,“ upozornil Zíval.
Pokud sněží hustě, tak na mnoha místech města podle vedoucího zimní údržby není téměř poznat, že už tam technika projela a sníh z chodníku odhrnula. Naposledy se to stalo minulý týden v pondělí. „Sníh padal tak silně, že malé sypače, které jely od tržnice na náměstí Hrdinů, se mohly hned otočit a projet celou trasu znovu,“ přiblížil Zíval.
Sůl škodí zvířatům i stromům
Podle městské vyhlášky z roku 2009 nesmí posypovou sůl používat na chodníky nejen technické služby, ale ani vlastníci a správci nemovitostí. Sůl se nesmí sypat tam, kde chodník sousedí se zelení. V pěší zóně v centru města je pak zakázán i posyp hrubším štěrkem a popelem. Použít lze pouze písek či jemnou drť.
Olomoucké technické služby při údržbě komunikací ve městě používají dvanáct sypačů a při vydatnějším sněžení využívají i techniku od externích dodavatelů, která jezdí například na Svatém Kopečku, v Lošově, Radíkově a Droždíně. Při hustém sněžení posílají technické služby do ulic Olomouce zhruba šest desítek pracovníků.
Zákaz solení chodníků platí i v Praze nebo Brně. V hlavním městě se může používat pouze při kalamitách. Například na Karlův most nebo Zámecké schody se ale nesmí sypat nikdy. Brňané si stěžují, že se sůl dostává z vozovek na chodníky, kde pak škodí třeba již zmíněným psům či kočkám. Úplný zákaz solení ale v jihomoravské metropoli neplánují. Například v Jablonci nad Nisou přistoupili k zákazu solení na hlavních náměstích, kvůli horské poloze se ale bez soli neobejdou.
