V Olomouci se nesmí solit chodníky. Technickým službám to znesnadňuje úklid

Zimní údržbu chodníků v Olomouci při vydatnějším sněžení komplikuje vyhláška z roku 2009, podle které se na zasněžené či zledovatělé komunikace pro pěší nesmí používat sůl. Pracovníci Technických služeb města Olomouce tak mají problém udržet chodníky ve schůdném stavu. Ušlapaný sníh nedokáže odstranit ani technika, sdělil vedoucí zimní údržby technických služeb Antonín Zíval.

V Olomouci mají technické služby na starost 324 kilometrů chodníků, uklízí je strojově a sypou kamennou drtí. „Jakmile lidé sníh ušlapou, ani technika si s tím už neporadí. Odstranit se to téměř nedá,“ upozornil Zíval.

Pokud sněží hustě, tak na mnoha místech města podle vedoucího zimní údržby není téměř poznat, že už tam technika projela a sníh z chodníku odhrnula. Naposledy se to stalo minulý týden v pondělí. „Sníh padal tak silně, že malé sypače, které jely od tržnice na náměstí Hrdinů, se mohly hned otočit a projet celou trasu znovu,“ přiblížil Zíval.

Sůl škodí zvířatům i stromům

Podle městské vyhlášky z roku 2009 nesmí posypovou sůl používat na chodníky nejen technické služby, ale ani vlastníci a správci nemovitostí. Sůl se nesmí sypat tam, kde chodník sousedí se zelení. V pěší zóně v centru města je pak zakázán i posyp hrubším štěrkem a popelem. Použít lze pouze písek či jemnou drť.

Posypová sůl znečišťuje vodu a půdu, takže poškozuje stromy a rostliny v okolí komunikací. Chemický posyp také zvyšuje riziko koroze automobilů a škodí například i psům či kočkám, kterým leptá tlapky.

Olomoucké technické služby při údržbě komunikací ve městě používají dvanáct sypačů a při vydatnějším sněžení využívají i techniku od externích dodavatelů, která jezdí například na Svatém Kopečku, v Lošově, Radíkově a Droždíně. Při hustém sněžení posílají technické služby do ulic Olomouce zhruba šest desítek pracovníků.

Zákaz solení chodníků platí i v Praze nebo Brně. V hlavním městě se může používat pouze při kalamitách. Například na Karlův most nebo Zámecké schody se ale nesmí sypat nikdy. Brňané si stěžují, že se sůl dostává z vozovek na chodníky, kde pak škodí třeba již zmíněným psům či kočkám. Úplný zákaz solení ale v jihomoravské metropoli neplánují. Například v Jablonci nad Nisou přistoupili k zákazu solení na hlavních náměstích, kvůli horské poloze se ale bez soli neobejdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 7 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 8 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 18 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.