Olomoucký kraj počítá na příští rok s růstem příjmů o 13 procent. Výdaje ale budou vyšší

Olomoucký kraj bude příští rok hospodařit s příjmy ve výši 5,529 miliardy korun, které ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok vzrostou o 13,2 procenta. Na straně výdajů hejtmanství plánuje v roce 2019 osmiprocentní nárůst na 5,873 miliardy korun. Rozpočet schválilo krajské zastupitelstvo. Schodek 344 milionů korun krajský úřad pokryje finančním zůstatkem z letoška a částečně i bankovním úvěrem na plánované investice dotované z fondů EU.

Hlavní část příjmů Olomouckého kraje tradičně tvoří daňové výnosy, které se v roce 2019 mají meziročně zvýšit o 13,8 procenta na 5,036 miliardy korun. Odhad daňových výnosů hejtmanství opřelo o vývoj daňových příjmů v letošním roce, které byly ve skutečnosti vyšší, než se původně počítalo. „Zohledněn byl i předpoklad vývoje daňových příjmů v roce 2019,“ doplnil hejtmanův náměstek Jiří Zemánek (ČSSD).

Součástí příjmů Olomouckého kraje jsou také odvody jeho příspěvkových organizací, které mají příští rok vzrůst o devět procent na 229,5 milionu korun. Příspěvek na výkon státní správy je oproti roku 2018 valorizován o deset procent na zhruba 94 milionů korun.

Podstatná část výdajů krajského rozpočtu příští rok připadne na investice, jejichž celková hodnota se má meziročně zvýšit o osm procent na 1,446 miliardy korun. Výdaje odborů hejtmanství vzrostou o pětinu na 929,5 milionu korun. Příspěvkové organizace obdrží 2,945 miliardy korun, což je zhruba stejná částka jako v roce letošním.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji má příští rok činit 344 milionů korun, přičemž podle návrhu rozpočtu bude deficit pokryt z finančních rezerv kraje i jeho vyšších daňových příjmů v letošním roce. Návrh rozpočtu počítá také s úvěrem 31,7 milionu korun na investice spolufinancované EU.

„I přes několik výhrad ze strany opozice nakonec při hlasování i opoziční zastupitelé hlasovali pro návrh rozpočtu Olomouckého kraje. Pro bylo 52 zastupitelů, dva se zdrželi,“ přiblížil redaktor ČT Martin Laštůvka.

Opozice se diví, že se ani v době ekonomického růstu zadlužení nezmenšuje

V letech 2006 až 2014 Olomoucký kraj kumuloval úvěry 4,6 miliardy korun na opravy silnic a další investice spolufinancované z fondů EU. Zadlužení kraje bylo tehdy podle údajů ministerstva financí nejvyšší v zemi. V následujících letech se dluh postupně snížil. V závěru letošního října zadluženost Olomouckého kraje činila 3,764 miliardy korun, zatímco na konci loňského roku byla zhruba 3,6 miliardy korun.

Senátorka a opoziční zastupitelstva Jitka Seitlová (Koalice pro Olomoucký kraj) se pozastavila nad výší dluhů kraje, protože se podle ní ani v době ekonomického růstu nesnižuje.

Podle Zemánka výši závazků Olomouckého kraje výrazně ovlivňuje revolvingový úvěr v hodnotě 600 milionů korun, který slouží k předfinancování investičních akcí dotovaných z fondů EU. Tento úvěr je průběžně splácen pomocí plateb z dotačních programů.

Podle hejtmanova náměstka kraj nyní ročně splácí přes 300 milionů korun, přičemž splátky úvěrů by měly začít klesat kolem roku 2020 a 2021. „Všechny úvěry, které vzalo toto zastupitelstvo, mají podmínku, že je do konce volebního období splatíme,“ uvedl Zemánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...