Rok po ničivém požáru: Z kostela v Gutech jako zázrakem zůstal kříž. Svatostánek si lidé připomněli půlnoční mší

V noci z loňského 1. na 2. srpna lehl popelem kostel Božího Těla v Gutech, který zapálili tři mladíci. Významná památka byla při požáru prakticky zničena. Rok poté si vypálení kostela připomnělo na 150 věřících při půlnoční mši. Její součástí byla i bohoslužba. „Farář při ní zmínil i odpuštění pachatelům, kteří měli čin na svědomí,“ uvedla redaktorka České televize Lucie Botorová.

Hmotné škody způsobené požárem podle odhadů dosáhly více než 20 milionů korun, z toho téměř sedm milionů korun činila škoda na vzácných obrazech ze 16. století. Historická hodnota kostela však byla podle odborníků nevyčíslitelná.

Mše na místě shořelého kostela v Gutech (zdroj: ČT24)

Římskokatolický filiální kostel v Gutech byl totiž cennou památkou s mnohým původním vybavením. V letech 2012 až 2014 navíc prošel rekonstrukcí za několik milionů korun a stále sloužil svému účelu. Jeho věrná kopie, která se stane rovněž kulturní památkou, by měla na spáleništi vyrůst příští rok.

Pro samotnou výstavbu kostela je kromě projektu už připraveno vše. Pokáceno bylo 450 metrů krychlových kulatiny. Vybraná firma už dřevo na stavbu odkornila, upravila na potřebné profily a odborně uložila do dalšího použití. Současně se těžilo smrkové dřevo pro výrobu šindelové krytiny. Na šindele se spotřebuje na 150 metrů krychlových dřeva.

Protipožární čidla upozornila na plameny pozdě

Podle informací získaných přímo z místa už nějakou dobu hořelo, než protipožární systém spustil poplach. „Až dvě hodiny před půlnocí mohlo začít hořet. Hořelo ale venku. Když se požár dostal dovnitř, spustila poplach všechna tři čidla,“ sdělil loni tamní farář Kazimierz Plachta.

Na místě po shořelém svatostánku zůstal jen kříž stojící těsně vedle jeho bývalé věže. Je téměř nepoškozený. „Přitom vrátka, která stála ještě dál, jsou ohořelá. Je to zázrak. To říkali i zkušení hasiči,“ doplnil Kazimierz Plachta.

„Loni po žáru zde byla jen hromada doutnajících trosek. Bylo nutné zdokumentovat všechny detaily,“ dodal vedoucí stavebního odboru Ostravsko-opavského biskupství Václav Kotásek. Každý prvek odborníci podrobně popsali. Převáželi je do skladu v Třinci, aby se s nimi dalo pracovat. Archeologové se na spáleništi snažili najít také zbytky mobiliáře. Použitelného z toho není ale podle Kotáska zhola nic.

Rozebraly se i základy. Pískovcová dlažba se označila a po rozebrání se zjišťovalo, zda budou některé kameny použitelné pro následnou stavbu. „Prošly však obrovským žárem a jejich nosnost je výrazně oslabena,“ doplnil Kotásek, podle něhož se rovněž zjistilo, že kostel byl renovován v sedmdesátých letech minulého století. Dřevo svatostánku totiž poškodila houbová choroba. 

Lidé dali na obnovu kostela miliony

Zatímco policie pátrala po možných pachatelích – žhářích, organizovala se sbírka na obnovu kostela. Zahájit se ji podařilo již za několik dní po požáru. Dosud se vybralo na 3,4 milionu korun. Velkou část nákladu na zbudování nového svatostánku ale pokryje pojistka. 

Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše již za doby Velkomoravské říše. Stavitelé trámy nechali otesané do tvaru půlkoláčů, nebyly tedy hraněné. Podle historiků právě to dokládalo stáří svatostánku.

Interiér později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu. Kostel byl svého druhu třetí nejstarší u nás. Podobné dřevěné stavby vznikaly i na Slovensku, dnes jsou součástí kulturního dědictví UNESCO.

obrázek
Zdroj: ČT24

Replika kostela bude velmi věrná

Na přípravě věrné kopie kostela již spolupracují také památkáři. „Stavba vzniká na pozemku, který je stále pod památkovou ochranou. Z odborného hlediska jde o velmi náročný počin. Replika bude mít i po obnově statut kulturní památky. Proto je důležité, aby se co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ potvrdil tento týden ředitel ostravské pobočky Národního památkového úřadu Michal Zezula.

Naším cílem je, aby vznikla co nejvěrnější vědecká rekonstrukce kostela. Kostel bude opět z dubového, jedlového a smrkového dřeva. To dodají biskupské lesy.
Václav Kotásek
vedoucí stavebního odboru diecéze
Projektová dokumentace použitá při opravě kostela v roce 2012
Zdroj: ČT24/Markéta Radová

Náklady na obnovu samotné stavby se budou pohybovat okolo dvaceti milionů korun. Další peníze bude stát právě mobiliář. Jeho pořízení se bude částečně platit z veřejné sbírky, kterou organizuje město Třinec.

Padly tvrdé tresty

Krajský soud v Ostravě před měsícem potrestal tři mladé muže za zapálení vzácného dřevěného kostela v Třinci-Gutech vězením na 3,5 roku, osm a devět let. Nejvyšší trest dostal muž, který akci vymyslel. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Otázka, co bylo motivem činu, zůstala i po skončení soudního procesu nezodpovězena, přestože se všichni obvinění k činu částečně přiznali. „Žádný obžalovaný neřekl, proč to vlastně udělali. Tvrzení, že je to jen tak napadlo, soudu nepostačuje,“ řekla tehdy soudkyně Lenka Čechová.

Jeden z možných důvodů vyplynul z psychologického posudku. Dnes devatenáctiletý mladík, který byl iniciátorem akce, je tělesně postižený, trpí vzácnou nevyléčitelnou chorobou a chodí jen o holi. Znalkyně nevyloučila, že motivem pro zapálení kostela mohla být pomsta bohu za to, že jej tato choroba postihla.

Zapálení kostela mladík podle soudu nějakou dobu plánoval. Inspiraci mohl najít při poslechu takzvaného severského metalu, kde se o zapalování kostelů zpívá. S dalším nyní devatenáctiletým mužem se domluvil, že mu bude k dispozici jako řidič, a s plánem uskutečnit žhářský útok pak seznámil svého tehdy sedmnáctiletého kamaráda.

Samotnou akci uskutečnili dva dny před tím, než nejmladší z trojice dosáhl plnoletosti. Proto byl tento chlapec souzen jako mladistvý a proces byl až na vyhlášení rozsudku neveřejný. Podle soudních znalců má mladý muž mírnou zálibu v rozdělávání ohně a v jeho pozorování, nejde ale o pyromanii. Svému kamarádovi prý chtěl pomoct, protože je postižený.

Obžalovaní společně koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Na místě kostel nejprve obhlédli a ujistili se, že tam nikdo není. Sedmnáctiletý mladík pak tři lahve položil k zadní stěně kostela, benzin ze čtvrté na ně a kolem nich rozlil a škrtl zapalovačem. Jak kostel hoří, si natočili mobilním telefonem.

Domnívám se, že se jedná o osoby blízké věku mladistvých. A nějaké zbytečné, dle mého názoru drakonické tresty uložené jako nepodmíněné, v jejich případě za situace, kdy jsou v podstatě dobře resocializovatelní a určitě je zájem na tom, aby spíše vydělávali a hradili způsobenou škodu, si myslím, že právě nejsou na místě.
Josef Šuhaj
státní zástupce

Řidič, který zůstal v autě, tvrdil, že své známé sice na místo dovezl, nevěřil prý ale, že kostel opravdu zapálí. Šofér měl svým známým po činu nadávat, ale pak od nich vzal 4000 korun za pomoc. V autě obžalovaní mluvili o tom, že je třeba ještě zapálit kostel na Bílé. Řidič se pak přihlásil policii, která všechny pachatele zatkla dva dny po požáru.

Polehčujícími okolnostmi podle soudu bylo to, že se obžalovaní činu dopustili ve věku blízkém mladistvému a že do té doby žili řádně a nebyli trestáni. Přitížilo jim naopak, že čin spáchali s rozmyslem, a iniciátorovi akce, že k tomu svedl mladistvého.

Řidič dostal trest na samé spodní hranici sazby, která činila osm až 15 let vězení. Mladistvému, který samotný akt provedl a od soudu odešel se třemi a půl lety, hrozil rok až pět let vězení.

Od evangelíků ke katolíkům

Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s rokem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství.

Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.