Hluboko pod povrchem hoří. Horníci o tom ale ještě netuší. V červenci roku 1961 se tak Důl Dukla proměnil v ohnivé peklo, které pohltilo životy 108 osob. Událost připomene dvoudílný snímek Dukla 61, který v neděli v premiéře uvede Česká televize. Zároveň s premiérou mohou zájemci navšívit interaktivní web, který nabídne časovou osu tragédie, 3D model dolu a spoustu dalších informací.
Dvojdílné drama o důlním neštěstí natáčel režisér David Ondříček na autentických místech, a to nejen v ostravsko-karvinském revíru (v Dole Barbora v Karviné, Žofie v Orlové-Porubě, v dolech Chlebovice a Paskov ve Frýdku-Místku). Kamery spustil rovněž v exteriérech města Havířov a v Příbrami.
Z původního Dolu Dukla zbylo do dneška jen několik staveb. Například hlavní zachovalá budova byla do natočeného materiálu přenesena v postprodukci. Tvůrci tak využili k natáčení i prostředí dolu Rako Lupky v Rakovníku.
Film zachycuje osudy rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. V nejmladším městě republiky, Havířově, se v šedesátých letech minulého století lámou rekordy i charaktery – z Dolu Dukla je třeba vytěžit co nejvíce a nejrychleji kvalitní uhlí, kterého je potřeba stále více. Zapomíná se přitom na elementární prvky bezpečnosti práce.
Scenarista díla Jakub Režný strávil mnoho týdnů s pamětníky událostí. „Vytvořil rozsáhlou rešerši a s kolegou Matějem Podzimkem pak dvoudílný scénář,“ sdělil kreativní producent Michal Reitler.
ČT při příležitosti premiéry nového filmu rovněž spouští unikátní interaktivní web s časovou osou celé tragédie (odkaz najdete na hlavní stránce projektu zde). Ta díky podrobnému popisu jednotlivých situací nabízí ucelený pohled na celou událost.
Pro uhlí vyrazilo 338 horníků
Do dolu sfárala osudného 7. července 1961 odpolední směna – 338 horníků. Zápach spálené gumy zaznamenali asi v 15:30 na druhém patře. Nikdo však nic nehlásil. Revírník příčinu neprošetřil. Teprve krátce po páté hodině odpoledne dostal dispečer hlášení o hustém kouři ve třetím a druhém patře a povolal záchranáře.
Mezitím se odvolávaly všechny osádky dolu, ale nebezpečí se podcenilo. Horníci v osmé sloji, jedné z nejvíce ohrožených, dokonce před odchodem ještě pečlivě uklízeli nářadí. Oheň se však rychle šířil. Lidem rychle uzavíral ústupové cesty.
Na likvidaci požáru pracovalo na 800 záchranářů. Jejich práci ztěžovala vysoká teplota, hustý kouř a prakticky nulová viditelnost. Do 11. sloje se vůbec nedostali. V osmé sloji po dvou hodinách narazili už jen na mrtvé, udušené horníky.
