Urbanista: Jak naplánovat město? Politici by měli vyjít z radnic a ptát se bezdomovců, prodavačů, školáků

Pozvěte co nejvíc lidí z co nejširších vrstev společnosti od podnikatelů přes děti po bezdomovce a nechte je svobodně snít o městě. Pečlivě poslouchejte jejich nápady a dokážete vytvořit plán města, který budou všichni jeho obyvatelé považovat za svůj. S takovou radou přijel do pražského Centra architektury a městského plánování (CAMP) nizozemský urbanista Zef Hemel. Tvrdí, že v Amsterdamu takový přístup slaví úspěch.

„Na některé mé kolegy to bylo až příliš hravé, až příliš velká zábava,“ vzpomínal Hemel na šest týdnů, které se staly základem pro budoucnost Amsterdamu. S dalšími nadšenci a s posvěcením radnice vybudoval v centru města prostor nazvaný Svobodný stát Amsterdam.

Jeho jádrem se stalo devět modelů města. Zobrazovaly ideální město, které si architekti vysnili nehledě na realitu. Návštěvníci na ně překvapeně koukali a pouštěli se do debat. O to šlo. 

V prostoru se kromě neustálého švitoření návštěvníků uskutečnilo 29 tematických večerů, na kterých postupně vystupovali politici, podnikatelé, urbanisté, bezdomovci, filozofové, cizinci žijící ve městě, studenti, prodavači, nebo školáci. Celkem se vyzpovídalo přes 7000 lidí, kteří byli nabádáni, aby mluvili otevřeně bez jakýchkoli tabu.

Neříkali jsme lidem, jakou pro ně chystáme budoucnost. Poslouchali jsme, jak nám povídají o svých snech.
Zef Hemel
urbanista

Lidé z organizačního týmu poslouchali, zapisovali a vyhodnocovali. „Po čase z toho začaly vylézat vzorce,“ objasnil Hemel. Celý proces podle něj připomínal fungování Wikipedie. Stejně jako při tvorbě internetové encyklopedie se projevilo kolektivní vědomí, které nepotřebuje žádné centrální řízení. 

„Svobodný stát Amsterdam“ získal takovou popularitu, že na poslední dva týdny se někteří politici z radnice do něj sami přestěhovali, aby byli u toho. „Pak se zase vrátili do kanceláří, což byla škoda,“ podotkl Hemel.

Jeho lidé proto vyškolili 260 úředníků radnice v debatování o rozvoji města. Ti pak vyšli z kanceláří mezi lidi do všech čtvrtí města a čtyři týdny s nimi mluvili. Nevznikly při tom žádné konflikty. Naopak, jednou taková debata skončila tancem na ulici.

Politici by měli odejít z radnic a vyjít mezi lidi. Zároveň je ale potřeba někdo, kdo nakonec učiní rozhodnutí.
Zef Hemel
urbanista

Lidé ze sousedních obcí chtěli být také slyšet

Díky otevřenému přístupu dokázala radnice získat myšlenky lidí, kteří se běžně o plánování města vůbec nezajímají. Pomohlo i aktivní sondování na internetu a sociálních sítích. A také zahrnutí širšího regionu. Brzy se totiž ukázalo, že obyvatelé okolních obcí se chtějí do plánování metropole zapojit. Týchž obcí, které dříve s Amsterdamem spíš soupeřily.

Nad výstupy debat se sešli městští plánovači. Ti si zakázali z nich vybírat, protože nechtěli přijít o žádnou perspektivu. Místo toho je hromadili, až vznikl plán nazvaný Strukturální vize Amsterdam 2040. Městská rada ji přijala jednomyslně, což byl signál, že ji za svou považovali zástupci všech vrstev a částí společnosti.

„Schovejte zbraně“

Celý program stojí na tzv. Amsterdamských principech, odvozených od díla laureátky Nobelovy ceny za ekonomii Elinor Ostromové. Jejich jádrem je snaha o dohodu a zákaz sporů. Každý by měl schovat své zbraně v podobě peněz, žalob, pravidel, regulací a plánů. „Když je město plné sporů, tak nemůže fungovat. Je třeba vytvořit pocit, že každý je potřeba, že každý něčím přispívá,“ vysvětlil Hemel.

  • Začněte v malém
  • Nevylučujte nikoho
  • Ukliďte zbraně
  • Soustřeďte se na obsah
  • Sdílejte příběhy
  • Kontrolujte své emoce
  • Buďte zvědaví
  • Zapojte se

Že si občané, úřady a developeři nevěří? Výmluva

Tento systém je podle Hemela možné přenést kamkoliv. „Máte manuál, máte CAMP, začněte v malém se stovkou lidí, příště jich bude pět set, pak tisíc,“ vyzýval Pražany. Námitky z publika týkající se specifičnosti českého vztahu k regulacím nebo malé vzájemné důvěry mezi českými občany, úředníky a politiky, odmítl jako výmluvy. Stejně jako poukaz na složitost rozdělení kompetencí mezi 57 pražských radnic. „Ale to je dobré, to je komplexita, má to být rozostřené,“ reagoval s úsměvem.

Odmítl i časté poznámky o sporu mezi zájmy developerů a obyvatel města. Amsterdamská zkušenost prý ukazuje, že spolupráce je možná, když se podaří všechny zúčastněné propojit. „Máme velké projekty developmentu, které vznikly zespoda při zapojení celé místní komunity,“ řekl. Stavitelů, kteří hrají fér, je podle něj v Amsterdamu čím dál víc. „Samozřejmě je to tvrdá práce,“ dodal.

Debata s urbanistou Zefem Hemelem v CAMPu
Zdroj: ČT24

Pustit uzdu fantazii

Celý proces vede i ke změně myšlení obyvatel. „Je složité přestat čekat, až radnice něco udělá, a místo toho přijít a nabídnout řešení,“ popsal náročnost proměny. V Amsterdamu se to prý podařilo. Starostu zpočátku překvapilo, když od místních podnikatelů dostal stovky návrhů na mnohá zlepšení. Přístup radnice vedl k tomu, že podnikatelé přestali chtít na městě jen vydělávat, ale vzali do vlastních rukou odpovědnost za jeho osud.

O větší zapojení lidí do plánování se Praha snaží. Proto zřídila CAMP – Centrum architektury a městského plánování, jehož smyslem je právě poskytnout platformu, na které by veřejnost mohla o podobě veřejného prostoru debatovat. A proto bude veřejnosti představovat nový Metropolitní plán, jehož návrh Institut plánování a rozvoje (IPR) v pondělí dokončil. Ten už však stihl sklidit nejrůznější ohlasy včetně kritických. IPR očekává, že občané a organizace k němu podají během měsíce od 27. června množství připomínek.

Podle Hemela měl být postup opačný: nejdřív vyrazit za co největším množstvím lidí, přimět je k tomu, aby popustili uzdu své fantazii, poctivě jim naslouchat a pak teprve tvořit plán. Žádné připomínkování by už pak nebylo třeba. Všichni by totiž cítili, že plán je i jejich dítětem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce trápí stavby načerno

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.
před 6 hhodinami

Festival Naproti zviditelňuje téma homesharingu

Benefiční festival Naproti ve středočeských Nučicích propojuje kulturu s tématem takzvaného homesharingu, tedy sdílení péče a podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným handicapem. Cílem je problematiku zviditelnit a dát veřejnosti možnost pomoci těm, kteří to potřebují. Festival se letos koná potřetí.
před 6 hhodinami

Po tropech v neděli dorazí silné bouřky

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Nemysleli jsme si, že se válka stane součástí každodennosti.“ Pieta připomněla vyhlazení Lidic

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
před 12 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 19 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 19 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
13. 6. 2025

Známka dětem nic neřekne, slova mohou ale více ranit, zaznívá v debatě o hodnocení

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.
13. 6. 2025
Načítání...