Prastará Švestková dráha málem zanikla. Teď se mění na nejmodernější regionální trať v Evropě

4 minuty
Studio 6: Nejmodernější regionální trať v Evropě
Zdroj: ČT24

Na novou sezonu se připravuje Švestková dráha. Lokálka, které před několika lety hrozil zánik, patří nyní výrobci zabezpečovací techniky, který z ní chce vytvořit svůj zkušební polygon – a zároveň i plně provozuschopnou železniční trať nejen se sezonními víkendovými vlaky. Osud trati tak kontrastuje s historií některých dalších, jejichž výchozí pozice přitom byla podobná, ne-li lepší.

Až o Velikonocích začne na Švestkové dráze mezi Čížkovicemi a Obrnicemi (potažmo Lovosicemi a Mostem) nová sezona, měla by trať být dílem k nepoznání. Její nový majitel se chystá především osadit novou mostní konstrukci u Třebívlic, dokončuje i další úpravy, které by měly cestování zpříjemnit.

„Kromě nového mostu se na trati i mění pražce, dosypává štěrk, podbíjí koleje,“ přiblížila redaktorka ČT Renata Myslíková. Provozovatel trati – společnost AŽD – se nedávno pochlubil také úpravami některých železničních přejezdů.

Společnost AŽD, která je spíše než jako provozovatel tratí či dopravce známá jako výrobce zabezpečovacích zařízení, avizovala po zakoupení Švestkové dráhy, že ji chce v budoucnu využívat jako testovací polygon. Slibuje proto další úpravy, které by z ní měly bez nadsázky učinit nejmodernější lokálku v Evropě.

„Z toho, co můžeme zveřejnit, půjde o zabezpečení tratí s využitím satelitních technologií, přejezdová zabezpečovací zařízení ovládaná a monitorovaná bezdrátově, automatické regionální vlaky bez strojvedoucích a podobně,“ řekl již dříve mluvčí společnosti Jiří Dlabaja.

Železniční trať Čížkovice–Obrnice vznikla na sklonku 19. století. Je součástí spojení Lovosic a Mostu, spojuje tedy i dvě tehdejší hlavní trati – někdejší státní dráhu z Prahy do Podmokel a dále do Saska a Pražsko-duchcovskou dráhu, tedy trať Praha–Most–Moldava. Svůj název získala trať podle švestkových alejí, které ji lemovaly, sloužila především k obsluze podniků v obcích na trase. Ústecký kraj na ní přestal objednávat osobní vlaky v prosinci 2007, od léta 2008 ale začaly jezdit výletní vlaky, zprvu pouze o prázdninových víkendech, provoz platily obce podél trati. V roce 2016 objednal výletní vlaky kraj, začaly jezdit již na konci března a vydržely do října, stále však jen o víkendech a svátcích. Prodej trati společnosti AŽD v témže roce na rozsahu provozu nic nezměnil.

Vlak ze Švestkové dráhy
Zdroj: ČT24

Švestková naděje…

Pokud se nestane něco zcela nečekaného, má Švestková dráha zaručenou skvělou budoucnost. Přitom hrozilo, že zcela zanikne.

„Pokud se zde jednou osobní doprava zruší, znamená to definitivní zánik trati a doprava se již nikdy neobnoví,“ obával se bezmála před jedenácti lety tehdejší starosta obce Třebívlice Josef Seifert. Obec leží na železniční trati Čížkovice–Obrnice, která tehdy spadla mezi ty, na nichž se Ústecký kraj v roce 2007 rozhodl zrušit osobní vlaky. Zdůvodnil to zejména tím, že když už do obcí u tratí objednává autobusy, vlaky nejsou potřeba. Tehdejší hejtman Jiří Šulc (ODS) se dokonce odvolával na evropská pravidla.

Exstarostova předpověď, že se dopravu již nikdy nepodaří obnovit, se nakonec nesplnila. Nejprve obce a později i sám kraj začal na Švestkové dráze objednávat výletní vlaky. Správa železniční dopravní cesty se ovšem snažila zbavit se jí a předloni dráhu skutečně prodala společnosti AŽD.

Ta na ní nadále provozuje sezonní výletní vlaky, ale zároveň ji po letech, kdy probíhaly jen nejnutnější zásahy, začala výrazným způsobem opravovat a výhledově slibuje zavést zmíněné velké novinky. 

… a Kozí zmar

Jedna železniční trať, kterou se podařilo zachránit, ovšem jako by vyvažovala hned několik dalších, které měly podobný osud, ale nyní už jen chátrají. V ostrém kontrastu se Švestkovou drahou stojí zejména Kozí dráha, tedy trať, která vede z Děčína po úpatí Krušných hor do Oldřichova u Duchcova. Přesněji řečeno – formálně sice vede, ale fakticky vedla. Hned na první její zastávce před děčínským pivovarem trčí z kolejí červený terč, který výmluvně vzkazuje světu, že je zbytek trati nesjízdný.

Dopravu na Kozí dráze přestal Ústecký kraj objednávat současně se Švestkovou dráhou k prosinci 2007. S výjimkou prezentačních jízd nově vznikající společnosti RegioJet o dva roky později se již nepodařilo vypravit vlaky v celé její délce. Když se začalo uvažovat o zavedení sezonních výletních vlaků, ukázalo se, že z části trati mezitím někdo sebral šrouby upevňující kolejnice k pražcům a v pořádku nebyly ani některé přejezdy.

Na snímku z Krupky lze jen těžko nalézt koleje Kozí dráhy, na které neobjednává kraj osobní vlaky od roku 2007
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Nějakou dobu jezdily motoráky alespoň z Děčína do Telnice, následně však v tomto úseku došlo k sesuvu a SŽDC vyhlásila výluku prakticky v celé délce trati. Mluvčí správy státních železnic Marek Illiaš sice loni uvedl, že „v dlouhodobém horizontu se zprovozněním počítáme“, ale zároveň dal najevo, že nelze očekávat žádný zázrak.

„Je poměrně složité investovat desítky milionů korun do trati, kde není objednaná pravidelná doprava a kde se návratnost vložených investic bude pohybovat v řádech desítek let,“ poznamenal.

Jestliže SŽDC fakticky podmiňuje opravu trati příslibem, že se po ní bude jezdit, postoj kraje  je zcela opačný – dopravu objedná, pokud se podaří trať opravit. „Ústecký kraj stále počítá s objednávkou dopravy na Kozí dráze. Vše ovšem záleží na rychlosti oprav tratě ze strany SŽDC,“ řekla loni ČTK mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.

V Ústeckém kraji je přitom ještě několik problematických tratí, které bojují o holou existenci. V prvé řadě jde o trať z Lovosic do Teplic, kterou téměř před pěti lety poškodil tentýž masivní sesuv půdy jako dálnici D8. Zatímco však po dálnici se již déle než rok jezdí, trať zůstává fyzicky rozdělená na dvě části a kolem sesuvu jezdí náhradní autobusová doprava. Výluka je stále i na horské trati Most–Moldava, kterou poškodil jiný sesuv loni.

V lepší pozici naopak je Doupovská dráha – další z lokálek, kde zrušil kraj osobní vlaky v roce 2007. Podobně jako po Švestkové dráze jezdí i po ní výletní vlaky, letos budou jezdit o víkendech a svátcích od Velikonoc do 28. října. Po vyhrocených diskusích na počátku desetiletí je nyní kraj objednává v celé délce trati z Kadaně-Prunéřova do Kaštic a také na odbočné trati do Kadaňského Rohozce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 26 mminutami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 30 mminutami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 5 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 6 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 11 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...