Zastupitelé Jihomoravského kraje podpořili stavbu brněnského vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Podle nich ho lze začít stavět dřív než v centru a ještě za peníze z Evropské unie. Druhou variantou je stavba ve středu města pod Petrovem poblíž současného nádraží. Rozhodnutí kraje je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze rozhodne. Doporučení vydá i Brno, které zatím ještě nerozhodlo.
Jihomoravští zastupitelé chtějí brněnské nádraží u řeky. Stavba bude podle nich jednodušší a levnější
Pro odsun nádraží hlasovalo 53 krajských zastupitelů, jeden byl proti a tři zastupitelé se zdrželi. Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun.
Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.
Proti byla zastupitelka kraje i Brna za Zelené Jana Drápalová, zdrželi se Jiří Hlavenka a Ivo Vašíček (oba SZ) a hejtmanův náměstek Jan Vitula (TOP 09). Přítomný nebyl primátor Brna Petr Vokřál (ANO), který je také krajským zastupitelem a hlasování se nezúčastnil kvůli pracovnímu setkání ohledně stavby koncertního sálu v Brně.
Řekl ale, že by také podpořil stavbu hlavního vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. „Je třeba začít co nejdříve, a pokud možno za peníze z Evropské unie. Uvolní se tím konečně rozvoj města směrem na jih, což se kvůli stávající poloze a diskusím od roku 1928 dosud nepodařilo,“ řekl Petr Vokřál. Vokřál až dosud žádnou z variant nepodporoval.
Hlavní výhoda je v procesních záležitostech
Podpořit variantu odsunu doporučili zastupitelstvu radní. Hlavní výhodu vidí v procesních záležitostech. Odsunuté nádraží se připravuje dlouho, je v územním plánu, a proto je reálné dřívější zahájení stavby. Tím pádem by se na to mohly čerpat ještě peníze z Evropské unie, což je u varianty v centru pod Petrovem méně pravděpodobné.
Výhodou odsunutého nádraží by mělo být i pozdější snazší a levnější zaústění vysokorychlostních tratí.
Odpůrci: nádraží u řeky prodlouží dobu cestování
Proti odsunuté poloze nádraží dlouhodobě protestuje Aliance „Občané pro nádraží v centru“. Podle ní je rozhodnutí kraje předčasné. Aliance poukazuje na to, že takové nádraží prodlouží dobu cestování lidí a bude se tam hůř napojovat městská hromadná doprava.
„Je pro nás nepřijatelné, pokud kraj o tak významné a obrovské investici rozhoduje, aniž mezi občany uspořádal informační kampaň a zjistil názory lidí denně využívajících brněnské nádraží,“ řekl Radek Kubala z Aliance „Občané pro nádraží v centru“.
Opoziční zastupitel Jiří Hlavenka (SZ) navrhl, aby kraj nechal zpracovat průzkum mezi lidmi, kteří do Brna denně dojíždějí. „Není dobré nic uspěchat. Průzkum navíc nezabere moc času. Měli bychom se zeptat těch 30 tisíc lidí, kteří do Brna denně dojíždějí, ale nikdo se jich zatím neptal,“ řekl Jiří Hlavenka. Zastupitelé ho ale nepodpořili.
Zelení upozornili na to, že pokud vznikne odsunuté nádraží, nebude dostatečně obsloužené městskou hromadnou dopravou a doba cestování se o několik minut prodlouží.
V říjnu 2016 se o poloze nádraží konalo v Brně referendum. Zúčastnilo se ho málo lidí a bylo tak neplatné.
Koaliční zastupitel, bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD) připomněl, že se o novém nádraží diskutuje už od 20. let 20. století, takže není čas na další diskuse. Řekl, že výstavba u řeky je připravenější, u Petrova se riskuje, že nebude možné čerpat evropské dotace.
U Petrova by se musely dělat tunely, což by stavbu prodražilo, práce pod Petrovem by výrazně zkomplikovaly dopravu, řekl Hašek. Při stavbě odsunutého nádraží může být současné v obvyklém provozu, v opačném případě by fungovalo šestileté provizorium a vlaky by využívaly dolní nádraží a další brněnská nádraží.
Konečné rozhodnutí vydá vláda, rozhodnutí kraje a Brna, které se ještě k podpoře některé z variant nevyjádřilo, budou pouze doporučující. Pro odsun se nedávno vyjádřila i Kancelář architekta města Brna.