Veterináři nařídí soupis všech malochovů prasat ve Zlínském kraji. Budou také chtít, aby kvůli moru drobní chovatelé, pokud možno, s činností přestali. Na Zlínsko by se kvůli rozšíření nemoci mimo ohradníky měli vrátit i policejní lovci. Ministerstvo zemědělství zváží změnu krizového zákona.
Poté, co na začátku týdne potvrdily testy nemoc u sedmi uhynulých divočáků nalezených mimo vysoce rizikovou oblast nákazy ohraničenou ohradníky, rozhodla Státní veterinární správa o zpřísnění opatření v celém Zlínském kraji.
Nejdříve nařídí soupis všech malochovů. „U malochovů prasat je nutná registrace od počtu dvou, pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku,“ řekl po zasedání ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy (SVS), myslivců a zástupců regionu ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Veterináři také chtějí apelovat na drobné chovatele v celém kraji, aby s chovem prasat raději přestali.
Na Zlínsko by se také měli kvůli rozšíření nemoci mimo ohradníky vrátit policejní lovci. Ještě ale není jasné kdy a kolik jich bude. Lovit však budou nejspíš mimo ohradníkovou oblast, protože uvnitř ní už skoro žádní divočáci nejsou.
V oblasti Lípa, Zlín-Kudlov, kde se našli uhynulí divočáci s africkým morem prasat, veterináři naopak odlov divočáků zakážou, aby se nerozprchli.
Ministerstvo zváží změnu krizového zákona
Ministerstvo zemědělství také zváží změnu krizového zákona, případně dalších norem, aby bylo možné v případech, kdy jde o ochranu státního hospodářství, nikoliv lidských životů, postupovat pružněji a vymáhat například zákaz vstupu do zamořené oblasti.
„ V současné době je to bohužel nevymahatelné. Apelujeme na občany, aby zákaz respektovali. Je to jediná možnost, jak zabránit přenosu nemoci člověkem,“ uvedla poslankyně a radní Zlínského kraje Margita Balaštíková (ANO).
Podle Zbyňka Semeráda by změna zákona mohla umožnit i flexibilnější stavby plotů a podobných zařízení. Nyní zákon podle něj umožňuje přikázat vybudování elektrického ohradníku na pozemcích soukromníků na dobu 30 dnů, dále již ne. Navíc samotní veterináři nemají kompetence ani dostatečný počet zaměstnanců ke stavbě plotů.
Pachové a elektrické ohradníky rozmístěné okolo vysoce rizikové oblasti nákazy považují myslivci za nouzové řešení, které nemá šanci migrující divočáky udržet. Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeňka Hluštíka je toho dokladem právě potvrzená nákaza u sedmi uhynulých divokých prasat nalezených za ohradníky. „Zvěř pendluje dovnitř a ven. Zatím táhnou prasata jižním směrem. Riziko dalšího šíření nákazy tady je,“ řekl Zdeněk Hluštík.
Je třeba snížit populaci divočáků v celé ČR
Ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) apeloval na myslivce, aby se snažili více redukovat populaci divočáků v celé ČR. „Šíření choroby přirozenou cestou migrace prasat se podle něj děje rychlostí asi padesát kilometrů za rok. Jestli si myslivci ještě chtějí někdy divočáky zalovit, měli by snížit populaci na pět až deset kusů na tisíc hektarů,“ řekl ministr.
Stát také zváží zavedení zástřelného za všechna odlovená divoká prasata v celé ČR. Nové kroky veterináři vyhlásí prostřednictvím mimořádných opatření, která nejspíš budou platit od konce ledna.
Podle veterinářů byl africký mor na Zlínsku zatím potvrzen u 191 uhynulých prasat, až na sedm divočáků pocházela všechna zvířata z oblasti uvnitř ohradníků. V zamořené oblasti bylo uloveno nebo odchyceno do pasti celkem 567 divokých prasat, u 15 z nich vyšetření potvrdilo prasečí mor.
Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, kromě divočáků však zabíjí domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. V případě, že by se nemoc dostala do chovu, musí se vybít.
