Na Pálavě začali hloubit tůně. Mají udržet vodu v krajině a zabránit suchu

Správa CHKO Pálava začala s budováním sedmi tůní v okolí Děvína. Malé rybníčky by měly zabránit odtékání podzemních vod z krajiny a tím i suchu. Jižní Morava je stále nejsušším místem v republice, vypovídají o tom data Českého hydrometeorologického ústavu.

Video Události v regionech (Brno)
video

Hloubení tůní na Pálavě

Zdroj: ČT24

Pramen v soutěsce v Pálavských vrších ještě začátkem jara sloužil jako přítok do tůní. Hladina podzemní vody na Pálavě ale letos na podzim klesla nejníž od roku 2012 a vyschnul tak i pramen.

„Právě tento pramen sytí tůňky, které jsou dole pod ním. Dotéká do jedné z tůní, která byla obnovena a je významným napajedlem zvěře,“ řekl vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

Tůně pomohou udržet v krajině nejen vodu, ale i živočichy

Lepšímu zachování vody v krajině má pomoci prohlubování tůní a hloubení nových. Celá oblast jižní Moravy je podle dat Českého hydrometeorologického ústavu nejsušší z celé republiky. Celková plocha všech sedmi budovaných tůní na Pálavě má asi šest set metrů čtverečních.

Spolu se zpomalením odtoku vody z krajiny, tůně napomáhají i k udržení druhové rozmanitosti živočichů v přírodě. Ti suchou zem vnímají teď nejvíce. „Děláme celé biotopy pro zvířata a činnosti hlavně vázané na obojživelníky,“ řekl pracovník Natura Servisu Jan Frodl.

Je třeba změnit způsob hospodaření zemědělců v krajině

Na vině nejsou jen klimatické podmínky, ale i příliš intenzivní hospodaření. „Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro to, aby nám voda neodtékala, je změnit způsob zemědělského hospodaření v krajině, kdy je zcela evidentní, že utužování půdy a náchylnost naší půdy k erozi jsou jedním z hlavních činitelů odtoku,“ vysvětlil Jiří Kmet.

Budování tůní na Pálavě bude stát sto šedesát tisíc korun. Správa CHKO doufá, že se investice vyplatí, vyschlý pramen se vrátí a s ním i voda do tůní.