Železniční neštěstí ve Studénce: Státní zástupce chce nepodmíněné tresty pro obžalované

Zasedá soud k železničnímu neštěstí ve Studénce (zdroj: ČT24)

Přednesem závěrečných řečí od pondělka u Okresního soudu v Novém Jičíně pokračuje projednávání kauzy železničního neštěstí ve Studénce na Novojičínsku. V roce 2008 tam do trosek zříceného mostu narazil vlak. Nehodu nepřežilo osm lidí. Státní zástupce Aleš Kopal již při přelíčení sdělil, že pro všechny obžalované požaduje nepodmíněné tresty.

Vina je podle státního zástupce prokázána. Kopal požaduje pro všech deset obžalovaných nepodmíněné tresty v rozmezí od tří do šesti let. Navrhuje všechny uznat vinnými z obecného ohrožení a udělit jim i tresty zákazu činnosti.

Vina obžalovaných je podle Kopala prokázána především díky řadě znaleckých posudků, které odhalily o poukázaly na celou řadu pochybení. „Provozní slepota, podcenění a nevyhodnocení rizika. Pokud by všichni obžalovaní plnili své povinnosti, nezanedbávali je, dalo se zabránit zřícení mostu a nárazu vlaku,“ uvedl státní zástupce. Dodal, že nepodmíněné tresty jsou nutné.

Obžalovaní měli povinnosti, kdyby je plnili a poukázali na nedostatky, které museli vidět, a přijali opatření, tak by k takové tragédii nedošlo.
Aleš Kopal
státní zástupce

Kopal připustil, že v roce 2010, kdy připravoval obžalobu, uvažoval o přísnějších trestech. Snížení zdůvodnil hlavně časem, který od nehody uplynul, a tím, že před havárií i po ní obžalovaní žili bezúhonným životem. „Na druhou stranu mi ale chybí doznání a projevená lítost,“ řekl žalobce.

Uvedl také, že nesouhlasí s obhajobou některých obžalovaných, která vychází z toho, že jde o dva skutky. Jednak pád mostu a pak srážka vlaku s troskami. Stavbaři podle této verze mohou jen za zřícený most a dva zraněné pracovníky. Za nehodu pak podle ní může někdo jiný. Tento výklad Kopal považuje za špatný. „Jde o odvádění pozornosti od obžalovaných,“ míní.

Svůj závěrečný návrh začal Kopal přednášet s více než tříhodinovým zpožděním. K soudu totiž nepřišel jeden z obžalovaných a jeho advokát musel sehnat souhlas s jednáním v jeho nepřítomnosti. Kromě Kopala přednesl závěrečný návrh i zmocněnec společnosti Bögl a Krýsl Radek Ondruš. Právě on patří k zastáncům myšlenky, že hlavní viníci před soudem nestojí.

„Dle názoru poškozeného před soudem stojí pouze okrajoví a bezvýznamní pachatelé. Skuteční hlavní viníci celé nehody se s pravděpodobností blížící se jistotě do budoucna vyhnou potrestání,“ řekl Ondruš.

Jde například o pracovníky, kteří na stavbě měli na starost bezpečnost a ochranu, projektanty a odpovědné úředníky Moravskoslezského kraje. Soudu proto navrhnul, aby v dokazování pokračoval. Pokud tomu nevyhoví, požádal, aby odsouzení společnosti Bögl a Krýsl uhradili způsobenou škodu.

Soud se táhne řadu let

Proces začal v červnu 2011. Až letos v květnu však soudce ukončil dokazování. A to i přesto, že někteří advokáti navrhovali další výslechy, popřípadě doplnění znaleckých posudků. Už předtím avizoval, že další důkazy nepřipustí. Podle něj by do projednávané kauzy nepřinesly nic nového.

Nehoda, kterou nepřežilo osm lidí, se stala 8. srpna 2008, kdy na trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most a do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynuli čtyři ženy a dva muži, dva zranění zemřeli později. Zraněno bylo celkem 95 pasažérů a škoda přesáhla 177 milionů korun. 

Podle obžaloby byla příčinou tragické nehody souhra mnoha zanedbání a nedostatků. Obžalováni jsou tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele – firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.

Vlak jedoucí z Krakova měl v tu dobu přibližně desetiminutové zpoždění. Náraz přišel v 10:30. Strojvedoucí, který pád mostu zaregistroval v okamžiku, kdy byla souprava půl kilometru od něj, stačil použít rychlobrzdu a zpomalil tak její rychlost ze 134 na 90 kilometrů v hodině.

Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku při havárii vykolejily, smetly i tři nákladní vagóny na sousední koleji.

Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži, další muž ukrajinské národnosti zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna z polských zraněných cestujících, která zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Mezi zraněnými byl i strojvedoucí, který se před nárazem stačil skrýt ve strojovně lokomotivy.

V hledáčku policie Bögl & Krýsl

Týden po nehodě policie obvinila v souvislosti s neštěstím dva inženýry firmy Bögl & Krýsl, kteří měli na starost posuny mostu nad tratí při jeho opravě. K soudu se celý případ dostal v červnu 2011, obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti čelilo deset lidí hlavně ze stavebních firem. 

Podle hlavního vyšetřovatele byla příčinou tragédie mnohá zanedbání a nedostatky při rekonstrukci mostu. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl podle nich technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu.

Další soudní projednávání složitého případu se uskutečnilo letos v květnu, tedy po více než rok a půl dlouhé pauze. Čekalo se totiž na znalecký posudek, který provedli experti Univerzity Pardubice z Ústavu pro analýzu dopravních nehod. Soudce Jaromír Pšenica následně hlavní líčení odročil na září. 

VIDEOGALERIE:

Událost připomíná pomník

Ve Studénce na Novojičínsku před šesti lety odhalili památník obětem jednoho z největších železničních neštěstí v Česku v posledních letech. Na místo se tehdy k pietnímu aktu sjely více než dvě stovky příbuzných obětí, účastníků nehody nebo jejich známých, kteří uctili oběti minutou ticha.

Pietní místo je také formou poděkování zdravotníkům, hasičům a všem záchranářům za jejich nasazení při neštěstí. Bez nároku na odměnu památník vytvořil sochař Miroslav Rybička z Jistebníku. Na památníku jsou vyryta křestní jména obětí.

Motiv díla připomíná střet dvou hmot, železa a betonu, tedy vlaku s mostem. Jeho postavení stálo zhruba 200 tisíc korun. Lidé na něj sami přispívali. Sdružení usilovalo o vybudování památníku dva a půl roku.

  • Přímá účastnice nehody, zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, pomáhala 8. srpna v roce 2008 zachraňovat cestující z vlaku. „Sama jsem byla po operaci zad. Byla jsem v lázních v Karviné, odkud jsem se po měsíční léčbě vracela vlakem domů,“ zavzpomínala na událost.
  • Tehdejší dění si dle svých slov pamatuje naprosto přesně. „Seděla jsem ve druhém vagonu,“ uvedla s tím, že vlak byl plně obsazený a cestovalo v něm asi čtyři sta lidí. Mezi nimi bylo mnoho mladých lidí, kteří cestovali do Prahy na koncert Iron Maiden, doplnila. V okamžik srážky vlaku s mostem cítila „nárazy, které se stupňovaly“.
  • „Srazilo nás to, spadli jsme na zem. Spadla na nás zavazadla…, mysleli jsme, že umřeme,“ vzpomíná dodnes.