Krajský soud v Ostravě zrušil Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky. Nařídil likvidaci spolku. Jeho činnost byla podle soudu nezákonná a překrývala se s činností jiných subjektů veřejné správy.
Takzvaná Doněcká lidová republika už nemá v Ostravě své zastoupení. Soud ho zrušil
Rozhodnutí soudu vzápětí na twitteru uvítal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Působení spolku „bylo v rozporu se zákonem a porušovalo mezinárodní smlouvu o konzulárních stycích,“ uvedla soudkyně. Odkazovala i na to, že Česká republika neuznává vznik samostatné Doněcké lidové republiky a nesouhlasila ani s působením honorární konzulky na svém území.
Původně rejstříkový soud Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky v Ostravě vyzval, aby si změnilo název. Inicioval to ministr Zaorálek, který centrum nepovažuje za diplomatické zastoupení, protože Česká republika existenci Doněcké lidové republiky neuznává. Proto na českém území nemůže působit ani honorární konzul tohoto samozvaného státu. Spolek změnu názvu odmítl, soud tudíž zahájil řízení o jeho zrušení.
„Zastupitelství“ vedla Nela Lisková
Loňské otevření takzvaného Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky, které se odehrálo v Ostravě, provázely protesty. V čele centra stála Nela Lisková, která používá označení honorární konzulka.
Lisková uvedla, že ji rozhodnutí nepřekvapilo. „Je to politický proces. Tlak na soud musel být velký. Stojím proti české vládě. Pomáháme lidem postiženým válečným konfliktem, který vláda podporuje,“ řekla. Zatím není rozhodnuta, zda se proti středečnímu usnesení odvolá k olomouckému vrchnímu soudu. „Poradím se s právním zástupcem. A i s představiteli vlády Doněcké lidové republiky. Nejsem ale zvyklá se vzdávat,“ uvedla.
Takzvané „lidové republiky“ v Doněcké a Luhanské oblasti mají vlastní ústavu, kterou jejich samozvané parlamenty vyhlásily po předloňském referendu o nezávislosti. Jejich odtržení od Ukrajiny bylo jedním z důsledků konfliktu na východě země.
Doněcká a Luhanská oblast
Představitelé těchto samozvaných republik tehdy zveřejnili svůj návrh změn ukrajinské ústavy, který předpokládá rozsáhlou autonomii povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti. Označoval je ale za nedílnou součást ukrajinského území.
Loni v Česku otevřeli zastoupení Kurdové
Není to poprvé, co v Česku otevřel své zastoupení „neexistující“ stát. Loni v dubnu se o to pokusili syrští Kurdové, konkrétně milice YPG a také ženské jednotky YPJ. V případě Kurdů se ale mluvilo o neoficiálním zastoupení a Šeruan Hassan používal titul „vedoucí kanceláře kurdských milicí YPG“, nikoliv konzul.
Stejně jako v případě Doněcké republiky totiž Česko oficiálně neuznává existenci takzvaného syrského Kurdistánu jako nezávislé či autonomní státní entity.
Šéf pražské kanceláře: Český a kurdský národ mají hodně společného (zdroj: ČT24)