Na ostravském Letišti Leoše Janáčka se ve čtvrtek vůbec poprvé sešla pracovní skupina složená ze zástupců Moravskoslezského kraje a expertů. Na stole má unikátní žádost – zbrojař Jaroslav Strnad, mimo jiné spoluvlastník firmy Tatra Trucks, by si letiště rád dlouhodobě pronajal.
Podnikatel Strnad by si rád pronajal ostravské letiště
Úvahy o pronájmu ostravského letiště (zdroj: ČT24)
„Pracovní skupina by měla do září vypracovat podklady, zda je pronájem vůbec technicky možný. Do listopadu pak má dodat kompletní podklady včetně finančních závazků letiště,“ zjistila Markéta Radová.
- Jednou z posledních akvizicí zbrojaře Jaroslava Strnada se stala společnost Kovosvit MAS. Strnad ji vlastní od poloviny září. Firma má dlouhou tradici ve výrobě obráběcích strojů. Sahá až do roku 1939, kdy vznikla jako jeden z podniků Baťova průmyslového impéria.
Od ledna do Strnadovy skupiny Czechoslovak Group přibyl i český výrobce radarů firma Retia, většinový podíl ve výrobci hodinek Prim firmě Elton Hodinářská nebo v mošnovské opravně letadel Job Air Technic. - Na jaře Strnad také koupil od indických majitelů zkrachovalého výrobce nákladních vozů Avia, kterého se pokusí vzkřísit. Společnost Industry Innovation ale není součástí holdingové struktury Czechoslovak Group, do níž se řadí například jiná Strnadova firma Tatra Trucks.
To vše chtějí experti následně předložit krajským zastupitelům. „Ti pak budou mít měsíc na to, aby v prosinci hlasovali o tom, zda povolí pronájem letiště,“ dodala Markéta Radová. Jedním z důvodů, proč by Strnad mohl být se žádostí o pronájem letiště úspěšný, je stavba nového hangáru, která na něm už probíhá. Buduje ho tam Strnadova opravna letadel Job Air Technic.
Firma byla původně součástí leteckého holdingu CCG ostravského podnikatele Daneše Zátorského, který byl později obžalován z podvodů se škodou více než 100 milionů korun. V JAT už nepůsobí. Poté byla firma začleněna do holdingu Czechoslovak Group.
Letiště je ve ztrátě
Ostravské letiště bude v příštích letech vyžadovat náročnou opravu přistávací dráhy. Odhadovaná cena její rekonstrukce činí dvě miliardy korun. Zatím není jasné, kdo opravy zaplatí. Ve srovnání s předchozím obdobím se nepatrně zvýšil jeho zisk. V roce 2015 činila ztráta po zdanění necelých 21,5 milionu korun.
V meziročním porovnání výnosů to znamenalo mírný nárůst, a to o 1,67 %. Na ztrátu měly vliv zejména odpisy vlastního majetku, a to ve výši 46 milionů korun.
Letiště Leoše Janáčka Ostrava – hospodářský výnos po zdanění (v tis. Kč)
Počet cestujících loni klesl
Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku loni přepravilo 258 223 cestujících, což bylo o 16,4 procenta méně než v roce 2015. Ubylo cestujících na pravidelných i charterových linkách. Snížilo se rovněž množství nákladu, který se přes letiště dopravoval. Sdělila to mluvčí letiště Michaela Kubešová.
Počet přepravených cestujících na letišti Leoše Janáčka Ostrava
Počet cestujících pravidelnými linkami klesl v Mošnově o 11,4 procenta na 197 368. Z Mošnova létají pravidelné linky do Prahy, Londýna, Bergama a Dubaje, pravidelná doprava ale zahrnuje také sezonní pravidelné charterové lety. Počet pasažérů na nepravidelných letech se snížil o 29,5 procenta na 60 855. Mezi nepravidelné komerční lety jsou vedle charterů zařazeny například také sanitní lety, vojenské, obchodní lety nebo privátní doprava.
Nejvíce cestujících letělo z Mošnova do Řecka (56 067), Bulharska (33 263) a Egypta (23 992). Přibylo ale jen pasažérů na letech do Španělska (o 33 procent) a Bulharska (15 procent). Největší pokles počtu cestujících zaznamenaly lety do Turecka (o 70 procent), na Kypr (o 65 procent) a do Tuniska (o 55 procent).
Množství nákladu přepraveného přes letiště v Mošnově kleslo meziročně z 6469 tun na 4152 tun. Pokles představuje 35,8 procenta. Letišti ale stoupl počet pohybů letadel, tedy přistání, odletů či tréninků. Celkem jich loni zaznamenalo 20 746, což představuje zvýšení o devět procent.