Z Rožné na Ždársku vyjel 27. dubna poslední vozík s uranovou rudou. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je po 60 letech provozu vytěžen. Ministerstvo průmyslu zatím otevření nového ložiska neplánuje.
Česko prozatím uzavírá kapitolu dobývání uranu. Z Rožné vyjel poslední vozík s rudou
Z Rožné vyjel poslední vozík s uranem (zdroj: ČT24)
Horníci se s těžbou rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. „Dnešním dnem se uzavřela kapitola dobývání uranu v této republice. Na jak dlouho se uzavřela, je otázka,“ uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
Rekultivace potrvá 15 let
Činnost těžebního závodu ale nekončí. Asi 15 let bude trvat zahlazování hornické činnosti, včetně likvidace řady objektů a rekultivace pozemků. Rožná bude sloužit i jako podpora pracoviště Bukov, které horníci vyrazili v podzemí v posledních letech. Odborníci zde budou provádět výzkumy pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu nejméně do roku 2025.
Ředitel Diama připomněl, že Kraví hora v okolí Rožné je jednou ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných správou úložišť pro stavbu samotného úložiště. Podzemí proto bude využito i pro zkoumání kvality zdejších hornin. V Rožné zůstane v provozu i chemická úpravna rud, která bude zpracovávat například rudu z hald na Příbramsku.
Uranový důl Rožná
Otevření nového dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle ministra průmyslu Jiřího Havlíčka (ČSSD) nechystá: „Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba na ložisku Brzkov není na pořadu dne.“ Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.
Hlavní odběratel Sovětský svaz
Uran se na území dnešního Česka začal těžit v 19. století, tehdy se ale ruda využívala jako barvivo ve sklářském a keramickém průmyslu. Závratný rozvoj těžby přišel krátce po druhé světové válce, v souvislosti se začátkem výroby atomových zbraní, ale i k mírovému využití jaderné energie.
Většina uranu vytěženého v Československu po roce 1946 mířila do Sovětského svazu. Ze zhruba 110 000 tun vytěžené rudy v tuzemsku zůstalo asi pět procent.
Podle odhadů a propočtů z doby po roce 1989 byla těžba uranu hlavně od konce 50. let výrazně ztrátová, nemluvě o negativních společenských dopadech dolování. Režim pro něj používal otrockou práci politických a dalších vězňů.
Bývalá třídička uranu, takzvaná věž smrti v bývalém táboře nucených prací Vykmanov.
V letech 1948 až 1956 jich jen v Jáchymově zemřelo 231, další tisíce nedobrovolných horníků si odnesly z těžby doživotní zdravotní následky. Civilní zaměstnanci je nahradili až po politickém uvolnění v 60. letech.
Těžba kyselinou skončila ekologickou katastrofou
V první polovině 60. let přišla i změna v technice těžby. Začalo se používat chemické dobývání rudy, při kterém nebyla potřeba tradiční hornická práce. Namísto toho byly do podzemí napumpovány chemikálie (zejména kyselina sírová), které uran rozpustily.
Vzniklý roztok byl potom čerpán na povrch, kde se z něj uran oddělil. Optimistické předpovědi říkaly, že přírodě nebezpečí nehrozí. Předpokládalo se, že pokud by kyselina unikla, může se šířit maximálně do vzdálenosti několika set metrů a navíc se sama zneutralizuje. Skutečnost však byla jiná.
GALERIE
Areál hlubinné těžby uranu ve Stráži pod Ralskem (rok 2015)
Lokalita u Stráže pod Ralskem se bude s následky chemie potýkat ještě desítky let. Už v roce 1978 zde bylo kontaminováno na 200 hektarů a o deset let později postihla okolí ekologická katastrofa. Kyselina tehdy zasáhla 250 milionů krychlových metrů podzemních zásob pitné vody. Podobný objem má nádrž Švihov na Želivce, která dodává vodu Praze.
Od 80. let se podzemí ve Stráži čistí, zprvu ale jen od radonu a uranu, nikoliv od kyseliny sírové, toxických těžkých kovů a čpavku. Větší pozornost se čištění lokality začala věnovat po roce 1989 a zejména od dubna 1996, kdy ve Stráži skončila těžba. Podle odhadů zde bylo kontaminováno na 370 milionů metrů krychlových podzemních vod. Náklady na sanaci se odhadují na desítky miliard korun, trvat má ještě dvě dekády.
1990: Snížení těžby a konec průzkumů
V roce 1990 padlo rozhodnutí o snížení těžby uranu, posléze se už neprováděly ani těžební průzkumy. Rožná je posledním uranovým dolem ve střední Evropě. Těžba zde začala 27. října 1957, z dolu bylo od té doby vyvezeno téměř 17 milionů tun uranové rudy. Uzavření hrozilo dolu už vícekrát, usnesením vlády byla ale těžba několikrát prodloužena.
obrázek
S postupným snižováním obsahu uranu ve vytěženém materiálu klesala i produkce dolu. Zatímco v roce 2009 dosáhla 242 tun, v roce 2014 to bylo jen 130 tun. Závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo, ale uzavřen nebude. Pracovníci se budou věnovat zahlazování hornické činnosti. Útlum těžby v Rožné do konce roku 2018 má přijít na 235,8 milionu korun.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno víc než 160 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Celková produkce uranu v letech 1946 až 2016 činila podle dnešních Hospodářských novin 112 000 tun. K největším světovým producentům uranu patří Kazachstán, Kanada, Austrálie, Niger, Rusko, Namibie, Uzbekistán nebo Spojené státy.
Počet a rozmístění uranových ložisek v Česku