Šumavské lesy nepotřebují ke svému životu ani obnově po vichřicích lidské zásahy. Vyplývá to z výzkumu, který probíhal v nejhůře přístupných šumavských lokalitách ve výšce nad 1150 metrů, kam dřevorubci nechodí. Orkány, jež lesy ničí, jsou podle vědců pro les žádoucí a běžnou součástí jeho života. Ponechání obnovy lesů čistě přírodě však má i mnoho kritiků.
Výzkum, do něhož se zapojilo několik univerzit, se zaměřil na několik desítek ploch v nejvyšších partiích Šumavy, které jsou lidskou činností prakticky nedotčené. „Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kde se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy,“ charakterizoval je Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
Výsledek výzkumu je jasný: Po orkánech či jiných kalamitách, které přicházejí zhruba jednou za sto let, se les dokáže sám obnovit. „Z celkového hlediska jsou podobné události velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytváří přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy jako ptáci, houby nebo lišejník,“ podotkl Vojtěch Čada. Dodal, že les, do jehož vývoje lidé zasahují, se podobným způsobem neobnovuje, protože organismy závislé na popadaných či usychajících stromech nemají kde žít.
Potřeba a míra lidských zásahů v lesích je na Šumavě již léta velkým tématem. Věnuje se mu i petice, kterou v úterý předali aktivisté ministerstvu životního prostředí a podepsalo ji přes 60 tisíc lidí. Její signatáři chtějí, aby bylo bez lidských zásahů ponecháno 30 procent území Národního parku Šumava a výhledově až 50 procent. „Je to nerealizovatelné,“ řekl však o takovém požadavku náměstek ministra Vladimír Dolejský. Ministerstvo předpokládá, že zatím bude bezzásahová zhruba čtvrtina parku, o změnách chce diskutovat až po patnácti letech.
Postup přirozené obnovy lesa ostatně má i mnoho kritiků, podle kterých je třeba po velkých kalamitách lesu pomáhat. Že proces přirozeného zmlazení sám o sobě nestačí, je přesvědčen například starosta Modravy a předseda svazu obcí šumavského národního parku Antonín Schubert. „Nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí,“ řekl Schubert před časem.
I za umožnění zásahů v šumavských lesích se staví petice. Podepsalo ji 13 tisíc lidí a podpořil ji Senát, podle kterého jsou zásahy nutné k „zachování zelených lesů na Šumavě jako významné zásobárny vody, stabilizačního prvku pro udržení teploty a půdy“.
Velikost bezzásahového území na Šumavě by mělo stanovit odborné posouzení na základě novely zákona o přírodě a krajině, jež by měli ve druhé polovině října v závěrečném čtení projednat poslanci. Věnuje se všem čtyřem národním parkům a stanoví pro ně některá jednotná pravidla.
