Senátoři projednávají petici obyvatel jižních Čech, kteří chtějí zákonem umožnit zásahy v lesích národního parku Šumava. Důvodem je zásadní význam lesů pro zadržování vody v krajině. Petice konkrétně požaduje změnu chystané novely o ochraně přírody, kterou projednává sněmovna ve třetím čtení a následně by ji měla posoudit horní komora. Pod petici se podepsalo víc než 13 tisíc lidí.
Horní komora téměř jednomyslně na návrh svých výborů podpořila „zachování zelených lesů na Šumavě jako významnou zásobárnu vody, stabilizační prvek pro udržení teploty a půdy“. Zároveň doporučila, aby se návrhy vycházející z praxe a činnosti samospráv odrazily v přijímaných právních předpisech.
Opačný cíl sleduje petice Hnutí Duha, podle níž by v parku měla být prioritní ochrana přírody a až polovina území parku by měla být bezzásahová. Pod tuto petici ekologů, kterou bude Senát projednávat v říjnu, se podepsalo přes 60 000 lidí, pod jihočeskou petici 13 000 lidí.
Organizátoři této petice, kterou podpořily výbory pro lidská práva a pro územní rozvoj a životní prostředí, požadují změnit zákon tak, že „vodohospodářskou a klimatickou funkci tamních lesů bude považovat za nadřazenou nad zájem ochrany přírody“. Zachovány by měly být zejména lesy v okolí pramenů šumavských řek kvůli retenční schopnosti i zachování zdrojů vody pro jižní Čechy. V opačném případě prý hrozí, že po kůrovcové kalamitě uschne i zbylá polovina šumavských lesů.
Horní komora k nelibosti ekologů před lety navrhla rozdělit park do tří zón. Nejpřísněji chráněná zóna měla tvořit čtvrtinu území parku, ale měly v ní být umožněny zásahy proti kůrovci. Sněmovna tento návrh předloni zamítla kvůli chystané vládní úpravě. Senátní návrh chtěl vetovat i prezident Miloš Zeman.
Ministerstvo chce do národních parků pustit divočinu
Národní parky, pro které ministerstvo životního prostředí připravuje nová pravidla fungování, jsou v republice čtyři – Šumava, Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko – a už několikátým rokem se debatuje o možnosti tento výčet rozšířit ještě o středočeské Křivoklátsko.
Momentálně parky zabírají 1,5 procenta českého území a ze zákona chrání nejcennější přírodu, významnou i z mezinárodního vědeckého hlediska. V jejich prvních (nejexkluzivnějších) zónách se vůbec nehospodaří, jen výjimečně se povoluje například odstranění nepůvodních rostlin. Současně s tím se tam mohou návštěvníci pohybovat pouze po značených cestách.
Zákon si klade za cíl, aby se v národních parcích vyvíjela příroda bez zásahů člověka na většině území, doslovně hovoří o „zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše“.
