Stovky kilometrů dlouhých travnatých pásů okolo dálnic a rychlostních komunikací se pomalu proměňují v rozkvetlé louky. Ekologové totiž okolo silnic vysazují kokrhel – poloparazitickou rostlinu, která vytváří zázemí motýlům i jiným druhům hmyzu.
Kokrhel pomáhá přírodě. „Léčí“ biologicky chudé pásy kolem dálnic
Do osévání ploch kolem rušných komunikací se vědci pustili loni v listopadu. Dnes jsou výsledky jejich práce vidět – oblasti kolem cest se mění v rozkvetlé louky plné poletujícího a bzučícího hmyzu.
Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci totiž přišli na způsob, jak pomocí poloparazitické rostliny kokrhel zvýšit druhovou rozmanitost nyní většinou fádních porostů u silnic. Nedaleko projíždějících automobilů by tak mohli v budoucnu najít kvalitní zázemí motýli i další druhy hmyzu, které z volné přírody mizí.
Kokrhel pomáhá (zdroj: ČT24)
Podle odborníka Jana Mládka bývají zelené pásy lemující rychlostní silnice a dálnice většinou osety druhově chudou směsí rostlin s převahou trav, které mezi sebe nepustí kvetoucí byliny. Trávníky proto nenabízejí vhodné podmínky pro hmyz. Kokrhel tím, že parazituje na trávách a postupně je oslabuje, dává v okolí silnic více životního prostoru bylinám, které pak poskytnou domov motýlům a jinému hmyzu.
- Kokrhel patří mezi poloparazitické rostliny. Rozmnožuje se semeny. Mladé rostliny vyrůstají ze semene a vypouštějí nejprve svůj drobný hlavní kořen. Teprve z něj postupně vyrůstají postranní kořínky, na kterých se, když se setkají s kořeny jiné rostliny, vyvinou skoro průsvitné přísavné bradavičky, haustoria. Ta vrostou do cévních svazků kořene parazitované rostliny.
- Hostitelskými rostlinami jsou druhy z rozličných čeledí, nejčastěji z bobovitých a lipnicovitých, dále z hluchavkovitých, hvězdnicovitých, mořenovitých aj. Na málo vhodném druhu poloparazit míň prospívá a méně redukuje jeho biomasu. Hostitelskou rostlinu potřebuje kokrhel k získávání anorganických živin, slouží mu jako náhražka vlastních kořenů. Může však růst i bez něho, ovšem za cenu nižší vitality a snížené schopnosti se rozmnožit.
„Kvetoucí svahy podél komunikací budou vypadat pěkně a současně pomůžeme ohroženým druhům. To je pro nás velmi významné. Za poslední století z české krajiny nadobro zmizelo přibližně 3000 druhů hmyzu. Změna bude mít přínos i pro správce těchto ploch. Trávníky s kokrhelem se nemusejí tak často sekat, jejich údržba tak vyjde levněji,“ řekl Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí.
Projekt, na kterém se podílejí i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, potrvá do května 2019. Jeho rozpočet činí zhruba 14 milionů korun, z toho 11 milionů korun je státní dotace. „Dálnice a komunikace vůbec považuje veřejnost z hlediska dopadu na životní prostředí za problematické. Paradoxně ale takové v některých ohledech být nemusejí,“ míní Kuras.
Podle něj zelené plochy podél silnic mají velký potenciál pro uchování biodiverzity bezobratlých a rostlin v kulturní krajině. „Kupodivu to nemusí být vůbec složité ani drahé, naopak. Jde jen o to, změnit pohled na komunikace a využít jejich potenciál,“ podotkl Kuras.
Testy hovoří jasně: Kokrhel má úspěch
Na vybraných místech již ekologové zaznamenali výskyt motýlů a dalšího hmyzu. Biologickou rozmanitost druhů určují s pomocí pastí v podobě misek. Pět z nich je umístěno na území s kokrhelem, solný roztok v nich zůstane celý týden. Zbývající misky umístili ekologové do trav, které tady vyseli silničáři, pro porovnání.
Zatímco v misce v trávě jsou jen mouchy, v nádobě v kokrhelu jsou lapení i motýli nebo včely. Důkaz toho, že je projekt úspěšný.
Do budoucna by odborníci rádi oseli ještě dalších deset lokalit. A to u komunikací, které se budou teprve budovat. Například u dálnice D8 v Českém středohoří.