Za sesuv půdy na dálnici D8 může podle posudku ministerstva dopravy kamenolom v jejím těsném sousedství. Informuje o tom server Aktuálně.cz, podle kterého si už resort u vlastníka kamenolomu nárokuje náhradu miliardové škody. Pokud k ní nedojde, hrozí společnosti Kámen Zbraslav žalobou.
Za sesuv na D8 může kamenolom, říká ministerstvo a žádá miliardovou náhradu
Ministerstvo dopravy se opírá o znalecký posudek, který vypracoval Ústav struktury mechaniky hornin Akademie věd. Podle něj byl kamenolom v sousedství budovaného dopravního tahu špatně zabezpečený, a svah se proto po vydatných deštích v červnu 2013 utrhl a budovanou D8 u Litochovic přerušil.
Ministerstvo případ nechce komentovat až do příštího týdne, na kdy je avizovaná tisková konference šéfa resortu Dana Ťoka (ANO). Podle informací Aktuálně.cz ale už vlastník kamenolomu, Kámen Zbraslav, dostal od státu výzvu k uhrazení miliardové škody; částku si nárokuje Ředitelství silnic a dálnic spolu se Správou železniční dopravní cesty, protože utržená zemina poškodila i zhruba dvousetmetrový úsek tratě mezi Úpořinami a Chotiměří.
Čeká se souboj posudků
„Můžu potvrdit, že nám přišla minulý týden výzva na zaplacení,“ uvedl pro citovaný server advokát kamenolomu Petr Sedláček. Společnost podle něj miliardové odškodnění zaplatit nehodlá a je připravená se soudit. „Je to neuvěřitelná situace, a proto se budeme bránit. Dá se předpokládat, že u soudu to bude souboj posudků,“ prohlásil Sedláček.
Expertíz totiž existuje vícero. Ta, kterou si nechal vypracovat kamenolom, hovoří o tom, že území dálničního tahu je pro sesuvy obecně rizikové – a že půdu strhly právě vydatné deště. Posudek bývalého vlastníka kamenolomu Josefa Kačírka, který je se stávajícími majiteli v obchodním sporu, pak viní jak charakter podloží, tak kamenolom. K sesuvu měl bezděčně napomoct tím, že na hranu svahu vyvezl stovky tun kamenné sutě, která podmáčenou půdu následně strhla na dálnici.
obrázek
Na nevhodně vybranou trasu dálnice dlouhodobě upozorňovali ekologové ze sdružení Děti Země, podle kterých už v roce 2005, kdy se o budoucí dálnici jednalo, upozorňovala řada geologů na hrozící riziko půdních sesuvů. Podle předsedy Dětí Země Miroslava Patrika pochybili úředníci ministerstva pro životní prostředí, kteří souhlasili s variantou stavby bez dlouhého tunelu přes nestabilní území, a zároveň i projektanti, kteří se podíleli na vypracování dokumentace pro hodnocení vlivů stavby na životní prostředí.