Události v regionech: Rozšíření polského dolu může ohrozit vodu pro české domácnosti
O vzniku komise, která situaci prověří, proto v pátek jednali zástupci obou vlád. „Je vůle ministrů životního prostředí i premiérů obou zemí, aby se udělalo vše, co je možné, aby práce v Turówě nenarušovaly zájmy české strany,“ uvedla velvyslankyně Bernatowiczová.
„Už je vidět, že se o tom hovoří. Jedná se na nejvyšších místech, a to si myslím, že je dobře, to je velký pokrok. V minulosti to nikdy nebylo.“
Josef Horinka (SLK)
Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam těžit chce až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku.
Připojení zpět k Polsku
Tématem pátečního jednání ale byla i otázka územního vypořádání s Polskem, které při vytyčení státních hranic v roce 1958 přišlo o 368 hektarů půdy. Česko chce nyní Polsko odškodnit jiným územím. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poznamenal, že Polsko chápe, že pro Česko není jednoduché celou záležitost připravit, a to i kvůli církevním restitucím. Dodal, že ministerstva zahraničních věcí by měly začít připravovat návrhy mezinárodní smlouvy.
„Teď je potřeba najít takové pozemky, které nebudou na straně samospráv považovány za problematické.“
Martin Půta (STAN)
Toto vrácení se ale některým obcím nelíbí. „Mně to připomíná malý Mnichov, až na to, že to je o nás s námi,“ říká starosta Chrastavy Michael Canov (SLK). „Není to, řekněme, nejvážnější problém, který by nás dělil,“ dodává na adresu územního vypořádání velvyslankyně.
Kvůli menší rozloze by obce dostaly méně peněz ze státního rozpočtu a některé by přišly o důležité lokality.
