Šternberk má problém s provozem stacionárních radarů. Město si totiž přístroje pronajímá od soukromé firmy. Už dříve přitom soudy daly zapravdu řidičům, kteří se proti pokutám za překročení rychlosti změřené takovými radary, odvolali. Řidiči měli nárok na vrácení peněz. Šternberk ale tvrdí, že soukromá firma nijak do samotného měření nezasahuje a nemá ani přístup k osobním údajům řidičů. Podle radnice tak měření probíhá podle zákona.
Zkrotit řidiče, kteří překračují rychlost v Olomoucké ulici ve Šternberku, měly radary. Jenže kromě řidičů se nakonec muselo krotit i samotné město. Radary mu pronajímá soukromá firma. Už loni ve Šternberku tvrdili, že to problém nebude.
Krajský úřad ale nechce, aby město nájem za přístroje platilo z pokut. „Příjem jde do rozpočtu a zastupitelstvo rozhoduje, kam poputuje. Rozhodně to není na vrub firmy, se kterou máme uzavřenou smlouvu,“ řekla mluvčí Šternberku Irena Černocká.
Město si zatím provoz dvou radarů chválí. Za první rok jejich fungování rozdalo na 16 tisíc pokut za 9 milionů korun. A výrazně se také v měřených úsecích zklidnila doprava.
Pro města jsou příjmy z pokut důležité, ministerstvo navrhuje omezení
Příjmy z pokut často tvoří značnou část městských rozpočtů. Takový radarový byznys odmítá ministerstvo dopravy. Chce zavést přísnější pravidla, aby pokutování řidičů bylo hlavně o dodržování předpisů a ne o doplňování městských pokladen.
Problém s radary měli i v Turnově. Až šedesát procent z vybraných pokut šlo do pokladny soukromé firmy, která radary provozovala. „Takto nastavený systém nepochybně vede k obcházení zákona a k nepřípustnému přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt,“ rozhodl Nejvyšší správní soud.
