Dělníci začali odštěpovat pětatřicet metrů dlouhou skálu na cestě z Hřenska k Pravčické bráně. Návštěvníci hlavní atrakce Českého Švýcarska dosud museli absolvovat část cesty po silnici a vyhýbat se autům, nově budou moct k Bráně dojít po bezmála čtyřkilometrovém turistickém chodníku.
České Švýcarsko staví komfortnější cestu k Pravčické bráně
Nová stezka mezi Hřenskem a Pravčickou branou o délce tři a půl kilometru vyjde na sedm a půl milionu korun, práce hradí ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být nejpozději do konce listopadu, podle dřívějších informací Českého rozhlasu přitom měla sloužit už v letošní turistické sezoně.
„Vybuduje se téměř nová stezka, která bude pro turisty pohodlnější i bezpečnější,“ uvedl ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. „Návštěvníci se zcela vyhnou chůzi po silnici.“
GALERIE
Pravčická brána je oblíbeným cílem turistů odedávna
Vedle toho správa parku ve spolupráci se samosprávami připravuje otevření několika nových stezek, mimo jiné v okolí Jetřichovic. Ještě letos by také chtěla usnadnit přístup na skalní hrádek Falkenštejn, kam se v současné době turisté dostanou jen po špatně schůdném chodníku.
Bránu oceňoval Goethe i Andersen
Skalní masiv, opracovávaný po miliony let, je výsledkem zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. V některé ze skalních slují poblíž Pravčické brány prý pobýval legendární poustevník Prebisch, podle něhož nazývají Němci tuto lokalitu Prebischtor.
Již v 70. letech 19. století se Pravčická brána řadila k oblíbeným cílům evropských turistů. Ze zvědavosti i pro inspiraci sem zavítala řada významných osob jako Josef II., J. W. Goethe či Hans Christian Andersen. První turisté se rekrutovali z řad měšťanů a šlechtické společnosti. Přestože má cesta z Hřenska na Pravčickou bránu pouze několik málo kilometrů, bývalo zvykem najmout si k výletu mezky či skupinu nosičů.
Na skalní most již dnes nevstoupíte, bránu ohrožuje eroze
Až do roku 1980 měli turisté přístup přímo na objekt skalního mostu, avšak kvůli neblahému účinku a citelné erozi byl vstup na vrcholek brány zakázán. Aby nedocházelo k dalšímu poškozování této unikátní přírodní památky, byl pískovcový blok zpevněn speciální směsí s přísadou pryskyřice.
GALERIE
Pravčická brána
Unikátní pískovcový útvar vznikl, když se skály zbavovaly přebytečné váhy – důležitým faktorem je přitom stlačení. Pískovec se rozpadá pouze tam, kde není dostatečně stlačený. Samotná váha skalního bloku tak způsobuje, že Pravčická brána neeroduje, ale naopak pevně stojí. Tuto křehkou rovnováhu ale ohrožovala eroze způsobená stovkami nohou turistů pochodujících po vrchní části brány. Dnes už se o přírodní památku geologové nebojí - hlídají ji speciální sondy a podle posledních měření uvnitř masivu nejsou skryté praskliny, které by ho bezprostředně ohrožovaly.
- Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků České republiky. Nachází se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici s Německem. Zeměpisně náleží do Děčínské vrchoviny. Kromě Pravčické brány, která je v národním parku nejnavštěvovanější, jsou zde unikátní skalní města, věže, stěny, které vystupují nad souvislé lesy, nebo soutěsky.
Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 metrů, vnitřní oblouk je 16 metrů vysoký, vrcholová plošina brány má 21 metrů nad jejím dnem, celkové rozpětí oblouku činí 26,5 metrů – rozměry, které staví útvar nedaleko Hřenska do role královny skalních bran starého kontinentu. Národní památkou byla Pravčická brána prohlášena v roce 1963.
Typickou součástí pohlednicových panoramat je výletní zámeček Sokolí hnízdo, vystavěný v alpském stylu pro potřeby turismu v roce 1881. Italští stavitelé dokázali vybudovat převážně dřevěnou stavbu za jeden rok. Původně německý rod Clary- Aldringenů zde ubytovával své významné hosty. Dodnes je zde známá restaurace, v prvním patře byla vybudována muzejní expozice věnovaná národnímu parku.