Cizinci si stěžovali na vykořisťování, policie kauzu odložila. Soud se jich zastal

Ústavní soud (ÚS) se zastal cizinců, které údajně vykořisťovaly české firmy při práci v lesích. Nutily je prý pracovat v nevyhovujících podmínkách a často bez mzdy. Policie podle soudu pochybila, když případ odložila. Na základě středečního ústavního nálezu se jím bude muset znovu zabývat.

„Ubytovací podmínky byly takové, že kdybychom si venku rozložili stan, tak je tam lepší hygiena. Vydírali nás, pracovali jsme více než dvanáct hodin. Přestávku jsme měli tehdy, když se otočil vedoucí," popsal podmínky jeden ze stěžovatelů Erik Oravec. Spolu s ním tam sedm dní týdně v mrazu i dešti pracovali další cizinci.

Desítky Vietnamců, Mongolů, Slováků a Rumunů údajně živořily v nelidských podmínkách a v podstatě bez mzdy. Při stížnostech jim jejich zaměstnavatelé vyhrožovali. „Svolali si nás všechny do jedné místnosti a tam nám vyhrožovali, že si nás najdou i na Slovensku, že mají dobré konakty na policii,“ popsal vyděračské praktiky svého zaměstnavatele Oravec. 

Nález Ústavního soudu jako satisfakce

Cizinců se nyní zastal Ústavní soud. Policie podle něj pochybila, když jejich podněty dostatečně neprověřila. S dělníky totiž firmy prý uzavíraly smlouvy v písemné podobě na provádění lesních prací po celé České republice, přestože věděly, že jim po vykonání prací nevyplatí dohodnutou mzdu v plné výši. Nebo že jim nedají žádný plat. Tímto jednáním mohly celkem 66 poškozeným způsobit škodu ve výši zhruba 820 tisíc korun a 22 tisíc eur.

„Co to přesně bude znamenat pro moje klienty, se teprve ukáže. V tomto stadiu je to tedy morální satisfakce pro poškozené dělníky,“ okomentovala nález advokátka stěžovatelů Štěpánka Miková. Dodala, že zajištění autenticity důkazů bude po letech složitější, protože mnoho dělníků se odstěhovalo z Česka a někteří už nechtějí o svých zážitcích hovořit, protože pro ně byly příliš traumatické.

Případ odložila policie i zastupitelství

Dělníci ve špatných podmínkách údajně pracovali v letech 2009 a 2011. Na chování zaměstnavatelů později podali trestní oznámení. Jejich případ pak skončil na pražském obvodním ředitelství policie, které jej však v červenci 2013 odložilo. O čtvrt roku později na základě svého usnesení odložilo šetření také pražské obvodní státní zastupitelství.

Stěžovatelé při podání ústavní stížnosti poukazovali na strohé a paušální odůvodnění rozhodnutí daných orgánů. Podle jejich názoru se fakticky odmítly jejich podněty zabývat. U ÚS se proto domáhali zrušení předchozích usnesení.  „Policie bude muset řádně prověřit všechna podezření a materiály v dané věci. Samozřejmě bude vázána ve svém postupu nálezem Ústavního soudu, protože je závazný pro všechny orgány a osoby,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Od čtyř ráno v mokrém oblečení

Z ústavní stížnosti vyplývá, že náborovou akci vietnamských pracovníků organizovala společnost Affumicata na jaře 2009 v Praze. Sepsala s nimi takzvanou smlouvu o vzdělání. Na jejím základě ale mezi firmou a zájemci nevznikl pracovní poměr. Deklarovaným cílem smlouvy bylo získání nových živnostenských oprávnění a rozšíření uplatnění na trhu práce. Vietnamci pak v rámci praxe museli sázet mladé stromky. Pracovali deset až dvanáct hodin bez přestávky a až sedm dní v týdnu.

Ve stejném období podle stížnosti proběhl firmou Wood Servis Praha nábor pracovníků ze Slovenska a Rumunska. Další společnost je nalákala na inzerát v tamním tisku. Podepsali s nimi pak dohodu o provedení práce bez vyčíslení mzdy a uvedení místa výkonu práce. Slováci a Rumuni měli směny dvanáct až čtrnáct hodin denně po celý týden. Často pracovali od čtvrté hodiny ranní v nevyhovujících podmínkách. Například v mokrém oblečení, které si neměli kde usušit.