Cílem vědeckého výzkumu je srovnání DNA, tedy nositele genetických informací, získaných analýzami kosterních ostatků pocházejících z raně středověkého pohřebiště na výšině sv. Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech a lidí žijících v současnosti ve vybraných městech a obcích Uherskohradišťska.
„Dnešní města Uherské Hradiště a Staré Město skrývají pod zemí jedno z nejvýznamnějších center Velkomoravské říše, které se v 9. století pravděpodobně jmenovalo Veligrad," vysvětluje archeolog Luděk Galuška.
„Jedná se především o muže - nositele příjmení, o němž se v obci traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti, například Raštica po knížeti Rastislavovi, a zvláště o ty, kteří mohou svůj rodokmen doložit i konkrétními záznamy: rody sahající do 17. století jako například Dřínka, Hrabec, Hrubý, Zajíček, Jurásek a tak dále," dodává náměstkyně ředitele muzea Eva Pánková Pánková.
Vzorky od dobrovolníků chtějí archeologové porovnat s kosterními pozůstatky
Dobrovolníkům ochotným zapojit se do průzkumu odborníci odeberou sliny ke genetickému výzkumu. Muzeum těmto lidem zaručuje anonymitu. „Výsledná informace, tedy zda dávní předchůdci účastníků výzkumu žili v době Velké Moravy a raného českého státu, tedy v 9. až 12. století, a mohli se teoreticky setkat s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, bude všem zúčastněným poskytnuta zdarma,“ dodala Pánková.
Odběry vzorků slin dobrovolných dárců provede specialistka v prostorách Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti, a to v pondělí 7. prosince od 13:00 do 18:00, ve středu 9. prosince od 08:00 do 13:00 a v sobotu 12. prosince od 09:00 do 16:00.
