Orchestr Berg rozezněl v kostele němé Utrpení Panny orleánské

Svatováclavský hudební festival, který od září probíhá v kostelích Moravskoslezského kraje, přinesl přesah do filmového žánru. Přelomový francouzský němý film Utrpení Panny orleánské z roku 1928, ve kterém se vůbec poprvé objevily velké detaily tváří, představili organizátoři s živým hudebním doprovodem Orchestru Berg. Hrál podle partitury, jejímž autorem je litevský minimalista Bronius Kutavičius.

Diváci Svatováclavského hudebního festivalu mohli vidět a slyšet Utrpení Panny orleánské s hudbou, která je o více než osmdesát let mladší než film, v kostele svatého Václava v Opavě a ve stejnojmenném kostele v Ostravě.

Dramatický osud Panny orleánské

Snímek líčí poslední část života francouzské národní světice Jany z Arku, která za stoleté války stanula v čele vojsk proti Angličanům a později ji anglický soud odsoudil za kacířství a čarodějnictví k smrti upálením. Režisér se zaměřil na střet fanatismu s nevinnou mladou dívkou a použil průlomové metody. Vůbec poprvé se ve filmu objevily velké detaily tváří obžalované a soudců. Hlavní roli vytvořila herečka Maria Falconetti, za kamerou stál Rudolph Maté.

Reportáž: Utrpení Panny orleánské s Orchestrem Berg

Utrpení Panny orleánské natočil v Paříži v letech 1927 až 1928 dánský režisér Carl Theodor Dreyer. Osud snímku byl velmi dramatický, nejprve zasáhla cenzura, poté byl původní materiál sestřihaný režisérem zničen při požáru. Až po více než padesáti letech, kdy byl znám jen z různých špatných verzí, se při přestavbě norského ústavu pro duševně nemocné překvapivě našla původní zachovalá kopie. Poté vznikla rekonstruovaná verze podobná originálu s titulky.

Pokusů doplnit znovuobjevený film hudbou bylo několik. Na nosičích je to především oratorium Hra světel amerického skladatele Richarda Einhorna. Litevský průkopník minimalismu Bronius Kutavičius vytvořil originální hudební doprovod k této filmové klasice v roce 2009. Tuzemský Orchestr Berg kompozici nastudoval pět měsíců po premiéře ve Vilniusu a poprvé ji zahrál na Febiofestu v roce 2010.

Nezbytná dirigentská pomůcka - časomíra

Kromě not a orchestru musí dirigent důsledně sledovat časomíru, aby byla hudba v souladu s obrazem. „Partituru jsem si rozfázoval pomocí stopek a kalkulačky a vytvořil jsem přesný časový plán. Kutavičius, který přijel na naše první provedení, vzpomínal, že při premiéře se jim stalo, že hráli ještě dvě minuty po skončení filmu,“ vysvětlil dirigent Peter Vrábel, proč je přesnost tak nutná.

Skladatel kompozici napsal pro smyčcový orchestr, který doplňují elektrické varhany, bicí a ze záznamu také zvony a sbor. Obraz sice svazuje hudebníky kvůli nutnosti synchronizovat se s ním, zároveň je inspiruje. „Hudba je strhující a obraz vás uchvátí,“ uvedl kontrabasista Orchestru Berg Jan Kořínek.

Svatováclavský festival jde do finále

Svatováclavský hudební festival, který začal 1. září, jde do finále. Posledním koncertem bude 28. září opera romantického francouzského skladatele Hectora Berlioze Faustovo prokletí v podání Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno se sólisty Isabelle Cals, Sébastienem Droyem, Laurentem Alvarem a Martinem Gurbaľem. Podobně jako zahajovací koncert bude v kostele v Ostravě - Mariánských Horách.