Kde je zmizelá Šumava? Emil Kintzl to ví

Kvilda (Prachaticko) – Šumava sice nemá svého nadpřirozeného strážce, který by byl podobně všeobjímající jako Krakonoš v Krkonoších, přesto jsou lidé, které lze označit za šumavské legendy. Emil Kintzl je dokonce žijící šumavskou legendou – je nestorem šumavského lyžování a dodnes se podílí na údržbě turistických cest. K tomu je studnicí šumavských dějin.

LEGENDY REGIONU: Emil Kintzl (zdroj: ČT24)

V paměti Emila Kintzla přežívají zmizelé části Šumavy – obce, které zničil vír dvacátého století. Pro budoucí generace uchoval vzpomínky na ně i v obrazové publikaci Zmizelá Šumava a také stejnojmenném internetovém seriálu. „Pro mě jsou nejlepší takové fotografie, na kterých jsou lidi. Přítomnost osob dává tušit dnešnímu čtenáři či divákovi, jak to tehdy na Šumavě šlo,“ podotkl Emil Kintzl.

Objevování šumavské historie přitom vede nejenom obyvatele hor k objevování Šumavy samotné. „Já sám se o historii zajímám dlouhodobě, takže pan Kintzl svým počínáním je pro mě legenda a vzor. Spoustu věcí, se kterými přijde na světlo, mě inspiruje k dalším výletům po Šumavě,“ uvedl starosta Kvildy Václav Vostradovský.

K turistice přitom neinspiruje Emil Kintzl pouze vzpomínkami na zaniklou Šumavu, ale také údržbou té současné. Denně urazí na kole přes 30 kilometrů a v létě se i několikrát vrací na nejoblíbenější šumavské stezky, kde jako člen Klubu českých turistů také udržuje značení. „Mezi nejmilejší místa patří Luzenské údolí a hora Luzný. Myslím si, že patří k nejkrásnější části Klostermannovy Šumavy,“ nastínil.

Dřevěný Emil Kintzl
Zdroj: ČT24

Nejčastěji je ale Emil Kintzl spojován s lyžováním, na Šumavě je dokonce pokládán za nestora šumavských zimních sportů včetně jízdy na historických lyžích. „Nám to dělá radost, i když na tom blbě vypadáme. Je to znak doby, kdy se na těch lyžích jezdilo,“ poznamenal Emil Kintzl, kterého zvěčnili kašperskohorští řezbáři ve skříňovém betlému.

Bývalý učitel z Hartmanic je stále dobrovolným členem Horské služby. A řadu let se snaží prosadit zpřístupnění Modrého sloupu na česko-bavorské hranici.