Plzeňské peníze na pomník Američanům poslali komunisté do Koreje

Na místě, kde dnes v Plzni stojí památník osvobození americkou armádou Díky, Ameriko, poklepali významné osobnosti včetně tehdejšího primátora Karla Křepinského základní kámen už v květnu 1947. Plzeňané tu plánovali postavit pomník osvoboditelům, na což ve veřejné sbírce vybrali nemalé peníze. Komunistický režim je ale zabavil a poslal na podporu bojující Severní Koreje. Peníze, které měly oslavit americké vojáky a poděkovat jim za osvobození Plzně, šly tedy mimo jiné na nákup zbraní, které je v Koreji zabíjely.

„Vybralo se v ní asi pět milionů 742 tisíc. Jen pro představu, v dnešních poměrech by šlo o zhruba 30 milionů korun,“ přibližuje částku veřejné sbírky publicista a badatel Zdeněk Roučka. Částky na poukázkách se pohybovaly v hodnotách od 50 korun do tří set.

První akce po únoru 1948 na stejném místě, kde před rokem poklepávali Plzeňané základní kámen, už měla punc protikomunistické akce. Policie zadržela na šest desítek lidí, absurditu úpornosti bezpečnostních složek dokládá i to, že zadržely i skautskou hlídku, která přišla k základnímu kameni držet pravidelnou čestnou stráž.

V květnu 1949 už komunistické složky nepřipustily žádnou demonstraci odporu - každého, kdo se s americkou vlajkou na klopě nebo květinou v ruce přiblížil k položenému základnímu kameni, automaticky zatýkaly. Ještě v 1949 zakryly úřady základní kámen bedněním a o rok později z ničeho nic zmizel.

  • Prostor plzeňské křižovatky U Práce se v čase utužujících se společenských poměrů na přelomu 40. a 50. let stal také významným místem občanského aktivismu plzeňských obyvatel. Počátkem května 1948, necelé tři měsíce po komunistickém převzetí moci, zde proběhly spontánní oslavy osvobození města americkou armádou. Studenti středních škol tehdy obsypali základní kámen pomníku Pattonových vojsk americkými a československými vlajkami a 5. května večer zde minutou ticha zakončili také nepovolený průvod městem, který vzdor stranické věrchušce demonstroval loajalitu prvorepublikovým ideálům i americkým osvoboditelům. O den později se průvod centrem Plzně zopakoval a nesl již významně protirežimní charakter, jeho účastníci odmítali komunistickou vládu. U Práce je večer rozehnali příslušníci SNB.

Na travnatý trojúhelník u křižovatky, která se dnes jmenuje U Práce, se základní kámen památníku vrátil až v roce 1990. Za účasti prezidenta Václava Havla a velvyslankyně Shirley Temple Blackové se památnému místu dostalo zadostiučinění, aby tu za pět let vyrostly dva obelisky s děkovnými nápisy v češtině a angličtině. Spolu s nimi je na místě i do země zasazená kruhová deska s reliéfem Evropy a směrovkami hlavního postupu americké armády během druhé světové války.

Pomník am. armádě v Plzni (zdroj: ČT24)