Boj s vodou, nebo o vodu? Obce řeší, co dál s Vltavskou kaskádou

Spor o množství vody ve Vltavské kaskádě (zdroj: ČT24)

Soustava přehrad na Vltavě je schopna v případě krize zadržet více vody, než se dosud předpokládalo. Aktuální studie vodohospodářů nahrává obcím pod kaskádou, které už roky volají po silnější ochraně před povodní. Starostové z okolí přehrad ale nesouhlasí. Větší rezervy – a tím méně vody – mohou znamenat úbytek tržeb.

Vltavskou kaskádu tvoří dohromady devět přehrad, začíná na Šumavě lipenskou nádrží a končí přehradou ve Vraném nad Vltavou. Dvě nádrže, Štěchovice a Vrané, se začaly stavět ještě před válkou, zbytek pak v období komunismu. Přehrady ale primárně nebyly budované jako ochrana před povodněmi, ale kvůli výrobě elektrické energie. Vedle toho plní kaskáda i další funkce, v suchých měsících je díky ní možná plavba lodí na dolní Vltavě i Labi a dokáže ochránit právě i před menší povodní.

Pokud by byly všechny přehrady úplně prázdné, dokázaly by zadržet asi 1,3 mld. metrů krychlových vody – to je ale pouze teoretická možnost. Až dosud měli experti za to, že přehrady v praxi zvládnou zhruba 20letou povodeň. To díky retenčnímu prostoru, který se zaplňuje pouze při povodních. Vodohospodáři se mohou na povodeň dopředu připravit na základě meteorologických informací a začít upouštět přehradu dříve – během vlastní povodně pak z nádrže odtéká menší objem, než jaký je přítok, a srážky z povodní se v přehradě hromadí.

Přehrada Slapy
Zdroj: Martin Gust/ČTK

Starostové obcí na dolním toku Vltavy už roky žádají, aby je soustava chránila před povodněmi ještě víc. Nyní je k dispozici studie, podle které mají přehrady ještě větší rezervy, než se dosud předpokládalo. Například na Orlíku by mohla běžná hladina klesnout až o více než čtyři metry, Slapy nabízejí zvětšení rezervy dohromady na 130 milionů metrů krychlových. Pro představu takové množství odpovídá zhruba třetině objemu Lipna. „V takovém případě bychom se mohli dostat na ochranu někam mezi dvacetiletou až padesátiletou vodu,“ říká ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Co pro jedny znamená spásu, může pro druhé znamenat spíše zkázu. Podle zmiňované studie by se totiž ocitla na suchu více než třetina přístavišť v oblíbených rekreačních oblastech – na Orlíku či Slapech. „Nespoléhal bych na to, že vodní dílo Orlík vyřeší jakoukoliv povodňovou vlnu,“ tvrdí starosta Solenic Jan Mátl. Podobně jako jemu se ani v dalších okolních obcích úvahy o tak velkém snížení hladiny nelíbí.

Vodohospodáři nyní zvažují několik variant. Vedle nebezpečí povodní je totiž v souvislosti s letošním rokem nutné počítat i s opačným extrémem, tedy suchem.

Jako extrémní variantu vodohospodáři propočítali i to, kdyby Orlík zůstal úplně prázdný. Skutečně katastrofální povodeň, jako byla ta v roce 2002, by ale ani potom přehrada nedokázala zachytit a navíc – povodně nepřicházejí jenom po Vltavě, ale také z Berounky a ta už není regulovaná.

Vydáno pod