Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras objevili nové podzemní prostory v Hranické propasti na Přerovsku. Vznikly nedávno v hloubce 200 metrů pravděpodobně sesuvem. Uvolnění zátarasu jim umožní snadnější přístup do hlubin propasti, která je s prokázanou hloubkou 384 metrů druhou nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Už téměř třicet let se potápěči snaží prokázat, že je vůbec nejhlubší. K rekordu jim chybí devět metrů.
Další tři dny se snažili speleopotápěči Hranického krasu v čele se specialistou na hlubinné ponory Polákem Krzysztofem Starnawskim dosáhnout dna propasti. Prozatím stále neúspěšně. Zklamaní však z vody nevylezli. Naopak. Starnawski objevil v hloubce asi 200 metrů díru, díky které budou moci hlubinu zkoumat daleko snadněji než dosud. "Vznikla tam díra, kterou by projela i velká tatrovka. Předtím tam byl jen velmi úzký prostor zavalený větvemi a kmeny. A to se sesunulo," popisoval Starnawski.
Starnawski se v Hranické propasti dosud dostal až do hloubky kolem 225 metrů, hlouběji pak spouští sondu. Podle speleologů je jedním z šesti potápěčů na světě, kteří se se dokážou potopit tak hluboko.
Potápěči plánují během prázdnin další sérii ponorů a chtějí vyzkoušet i nový, speciálně upravený sonar. Teď mají opět větší naději, že rekordu dosáhnou. I když italská jeskyně Pozzo del Merro je oficiálně nejhlubší, potápěči dosáhli v 392 metrech dna. Hranická propast by podle geologů mohla být hluboká 700 až tisíc metrů. Usuzují podle chemického složení a teploty vody.
Potápění v Hranické jeskyni je náročné a riskantní. Potápěči to přirovnávají k průzkumu vesmíru. I oni vstupují někam, kde před nimi nikdo nebyl. Průzkum komplikují různé překážky a často špatná viditelnost vody. Někdy je vidět až na padesát metrů, jindy pouze na metr. Zatímco ponor jim zabere jen asi půl hodiny, bezpečný výstup trvá přes osm hodin. Při posledním ponoru zkoušeli novou dekompresní techniku.
- Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero. Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.
- O Hranické propasti prý věděl už Jan Amos Komenský (1592–1670), který působil v nedalekém Fulneku. Tento krasový útvar zachytil na své mapě Moravy. Vůbec první průzkumy propasti se vztahují k roku 1900. První průzkumníci používali olovnici, od šedesátých let minulého století ji začali vyhledávat potápěči. Například v roce 1995 tam vyzkoušeli potápěči Hornické báňské záchranné služby Ostrava robot Hyball. Dostali se do hloubky 205 metrů.
