Další tři dny se snažili speleopotápěči Hranického krasu v čele se specialistou na hlubinné ponory Polákem Krzysztofem Starnawskim dosáhnout dna propasti. Prozatím stále neúspěšně. Zklamaní však z vody nevylezli. Naopak. Starnawski objevil v hloubce asi 200 metrů díru, díky které budou moci hlubinu zkoumat daleko snadněji než dosud. "Vznikla tam díra, kterou by projela i velká tatrovka. Předtím tam byl jen velmi úzký prostor zavalený větvemi a kmeny. A to se sesunulo," popisoval Starnawski.
Starnawski se v Hranické propasti dosud dostal až do hloubky kolem 225 metrů, hlouběji pak spouští sondu. Podle speleologů je jedním z šesti potápěčů na světě, kteří se se dokážou potopit tak hluboko.
Potápěči plánují během prázdnin další sérii ponorů a chtějí vyzkoušet i nový, speciálně upravený sonar. Teď mají opět větší naději, že rekordu dosáhnou. I když italská jeskyně Pozzo del Merro je oficiálně nejhlubší, potápěči dosáhli v 392 metrech dna. Hranická propast by podle geologů mohla být hluboká 700 až tisíc metrů. Usuzují podle chemického složení a teploty vody.
Sesuv v Hranické propasti
Potápění v Hranické jeskyni je náročné a riskantní. Potápěči to přirovnávají k průzkumu vesmíru. I oni vstupují někam, kde před nimi nikdo nebyl. Průzkum komplikují různé překážky a často špatná viditelnost vody. Někdy je vidět až na padesát metrů, jindy pouze na metr. Zatímco ponor jim zabere jen asi půl hodiny, bezpečný výstup trvá přes osm hodin. Při posledním ponoru zkoušeli novou dekompresní techniku.
