Den Země v Hostětíně, nejekologičtější obci v Česku

Hostětín – Světový Den Země oslavil na úpatí Bílých Karpat i americký velvyslanec Andrew Schapiro. Na svátek, který upozorňuje na dopady ničení životního prostředí, navštívil totiž Hostětín. Ten je považovaný za nejekologičtější obec v Česku. Před pěti lety tamní zelené projekty obdivoval i britský princ Charles.

Ještě v roce 1999 si obyvatelé Hostětína topili doma uhlím, nyní je už zahřívá obecní výtopna na biomasu. „Vzduch tu byl nedýchatelný,“ potvrdil starosta Hostětína Robert Janota (ODS). Za proměnou podle něj stojí snaha ji zachránit. „Nad obcí visela stavební uzávěra. Lidé nemohli stavět a odcházeli. Hrozilo, že se vesnice vylidní,“ vysvětlil starosta. Vedení města se proto rozhodlo zvýšit komfort života tamních obyvatel.

„Netvrdím, že změna je pro lidi úsporná, ale určitě komfortnější,“ pokračoval Janota. Pokud totiž dříve topili uhlím nebo dřevem, tak výdaje za teplo zůstávají i nyní podobné. „Ušetřili ale prostory pro skladování materiálu i svou práci,“ řekl. V Hostětíně se nyní topí biomasou, přesněji dřevní štěpkou. Ta se zpracovává od roku 2000 v obecní výtopně, do které ji dodávají místní firmy. „Původně byli místní nedůvěřiví, ale pak se mohli přesvědčit, že tyto ekologické projekty možné jsou,“ dodal starosta.

Výtopna totiž není jediným šetrným opatřením, které zhruba 250 obyvatel Hostětína využívá. V obci, kterou jde projít z jednoho konce na druhý za malou chvíli, je také například kořenová čistírna odpadních vod. Téměř na každém domě podél návsi jsou solární panely. I lampy veřejného osvětlení vypadají jinak než ty klasické. Na rozdíl od běžných fungují úsporně.

Malá obec na moravsko-slovenském pomezí se začala ubírat ekologickým směrem v polovině devadesátých let. S prvními návrhy udržitelného fungování vesnice tehdy přišel jeden z rodáků a někdejší pracovník Ekologického institutu Veronica Miroslav Kundrata. Ten „Veronicu“ do Hostětína přivedl a přesvědčil místní, že žít ekologicky má smysl.

Před pěti lety anglický princ, teď americký velvyslanec

Miroslav Kundrata se pak i stal ředitelem institutu, nyní už jej ale vede Yvonne Gaillyová. S ní se dnes při příležitosti své návštěvy setkal i americký velvyslanec Andrew H. Schapiro. Prohlídku nejekologičtější obce začali u místní výtopny na biomasu, jejíž produkce tepla ročně ušetří na 1200 tun oxidu uhličitého.

S velvyslancem ředitelka debatovala o roli neziskových organizací v Česku na poli udržitelného regionálního rozvoje a o prosazování ekologických novinek. Také probrali ochranu klimatu na lokální úrovni. „Návštěvu považujeme za potvrzení toho, že myšlenky, které propagujeme a rozvíjíme, jsou dobré,“ okomentovala příjezd velvyslance ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonne Gaillyová.

Společnost spolupracovala v Hostětíně na většině ekologických projektů. „I třeba na moštárně, která vyrábí biomošt z ovoce pocházejícího z okolních sadů,“ řekla Gaillyová. Díky nim tu také už nejsou jen solární panely na soukromých domech, ale i tři fotovoltaické elektrárny, které dodávají proud do sítě, výtopně, ale i právě moštárně.  

V roce 2006 institut Veronica postavil ekologické Centrum Veronica. Dům se stal první veřejnou budovou postavenou v pasivním standardu. To znamená, že budova má nadstandardní izolaci ze silné vrstvy slámy, vzduchotěsnost, řízené větrání a další. Dům tak spoléhá na pasivní zisky energie, to jsou ty, které vstupují okny, tedy sluneční energie i energie pocházející od lidí a spotřebičů.

Hostětín navštívil před pěti lety i následník britského trůnu princ Charles. Na úpatí Bílých Karpat jej tenkrát přijely přivítat stovky lidí, a to nejen z blízkého okolí. Charles ve vsi zasadil strom, podepsal se do kroniky a ochutnal moučníky od místních hospodyněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 4 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 22 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...