Praha - Přesně před 40 lety, 22. dubna 1975, byl v Praze otevřen obchodní dům Máj. Nakupovat tam chodili nejen obyvatelé hlavního města, ale třeba za předvánočními nákupy tam přijížděli lidé z celé republiky. Máj stojí na nároží Národní třídy a Spálené. Až do roku 1938 tam byl novogotický Šlikovský palác a pak celých třicet let jen dřevěný pavilon. Výstavbě Máje předcházela architektonická soutěž, kterou vyhráli mladí architekti Miroslav Masák, John Eisler a Martin Rajniš z ateliéru SIAL Karla Hubáčka, autora legendárního horského hotelu na Ještědu.
Architekt Martin Rajniš dnes vzpomíná, že když jejich tým vyhrál, bylo autorům 27 let. S úsměvem taky dodává, že na jednání o projektu chodili mladí architekti v pruhovaných kalhotách, které pocházely z Ameriky.
Další z autorů Miroslav Masák vysvětlil, že jejich cílem bylo vytvořit „pravdivou architekturu“. Tedy přiznat, že stavba je obchodní dům, přiznat jeho konstrukci i technologie. Neskrývat rozvody ani klimatizaci. „A zároveň získat přijatelný, nebo možná víc než přijatelný estetický zážitek,“ řekl Miroslav Masák.
Výsledkem byla interiérová syrovost, z níž byli překvapeni i tehdejší prodavači. Například stropy byly úplně odhalené, nebyly jako dnes kryté podhledy, což prý byl pro prodavače obchodního domu velký šok.
Paní Jana Peprná pracuje jako prodavačka v Máji od prvních dnů, tedy od 22. dubna 1975, kdy se obchodní dům otevíral. Dnes vzpomíná, které zboží bylo v období socialismu nedostatkové. Například toaletní papír, dámské hygienické potřeby, prací prášky anebo zavařovací víčka.
Obchodní dům Máj byl od začátku ohromně populární. Stál v centru Prahy a pod ním křižovaly tramvaje všemi směry. V Máji mimo jiné vznikla i spousta filmových scén - například si „zahrál“ ve filmu Bony a klid z roku 1988. Oblíbená bývala kdysi jídelna s cukrárnou ve čtvrtém patře a první zaměstnaci vzpomínají i na to, že přímo v objektu měli lékaře, pedikúru a kadeřnictví.
Architekti původně na fasádu Máje umístili číslo 02, což mělo znamenat druhý obchodní dům po Kotvě. Nápis ale tehdejší ideologové z nepochopitelných důvodů označili jako urážku dělnické třídy a naopak proti architektům prosadili rudou hvězdu na vrcholu stavby. Martin Rajniš vzpomíná, že se tehdy snažili prosadit kouli, ale byli prý velmi tvrdě upozorněni, že nad Prahou bude zářit rudá hvězda, že do toho mladí architekti nemají co mluvit.
Proti obchodní logice, která velí přivézt po eskalátorech zákazníky přímo doprostřed zboží, jezdící schodiště v Máji je na samotném kraji obchodního domu v pasáži. I to ale mělo svou logiku. Na místě starého domu U Ježíška, který kdysi stával tam, co je dnes Quadrio, se totiž původně počítalo se stavbou Domu techniky. A schodiště mělo zákazníky vozit i tam. Tenhle nápad se realizace dočkal až teď právě s Quadriem.
Olga Lukešová, ředitelka Obchodního domu My konstatovala, že zákazník má teď víc možností, víc obchodů a butiků: „Dá se říct, že sortimenty na sebe navazují. Takže já myslím, že jsme partneři a že zákazníkům dokážeme nabídnout společně víc,“ řekla Olga Lukešová.
Quadrio naopak svou výškou na hlavu postavilo původní záměr, aby střecha Máje ustupovala k nižším historickým stavbám. Na terase Máje měla původně parkovat auta. Přivážet je tam měly velké nákladní výtahy. Podle Olgy Lukešové se přes výtahy přijímalo zboží, nebo se nákladní auta vyvážela do jednotlivých pater. Tak fungoval příjem zboží v každém patře obchodního domu ještě na konci 90. let.
Velkou stavební proměnou prošel interiér obchodního domu před šesti lety kvůli nové prodejní koncepci. Achitekt Miroslav Masák vzpomíná, že firma Chapman Taylor, která úpravy projektovala, se na původní autory obrátila a jim se podařilo zabránit - pokud šlo o stavbu - těm nejhorším záměrům. Dohodli se jak s firmou Chapman Taylor, tak s vedením Tesca. Jak ale Miroslav Masák dodává, ohledně interiéru dohoda možná nebyla. „Takže dneska je to uvnitř banální obchoďák,“ řekl Miroslav Masák.
Před 6 roky se Máj - po letech - vrátil ke svému původnímu názvu, byť v angličtině a s úplně jiným významem. Máj je památkově chráněným objektem a vedle vysílače na Ještědu jednou ze dvou českých staveb, které prestižní londýnské nakladatelství Phaidon Press uvádí jako příklad světové architektury.
Fakta o obchodním domě Máj
- Obchodní dům byl vybudován v letech 1972–1975 původně pod názvem Prior 02 (na dobových fotografiích je ve směru do Národní označen velikým označením 02). Poté dostal označení Máj, pod kterým byl, stále jako součást sítě Prior, znám až do pádu socialistického režimu.
- Po roce 1992 se jmenoval K-Mart či Kmart podle amerického řetězce, který jej vlastnil. V roce 1996 se vlastníkem a provozovatelem obchodního domu stala společnost Tesco Stores ČR a. s., která jej provozovala pod svou obchodní značkou Tesco bez specifického názvu.
- Po rekonstrukci interiérů a zavedení nové koncepce jejich uspořádání změnila společnost Tesco k 21. září 2009 značku na My, pražský Máj byl po Liberci druhým obchodním domem v Česku i ve světě, kde Tesco tuto novou koncepci a značku zavedlo.
- Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor ještědské televizní věže Karel Hubáček. Autoři vytvořili dílo ve stylu high tech, který se v té době teprve začínal rozvíjet, a neofunkcionalismu.
- Stavbu realizovaly švédské stavební firmy SIAB a ABV Stockholm. Spolupráce se západními stavebními firmami byla v 70. letech neobvyklá, stejně jako kvalita provedení a vybavení.
- V českém prostředí za socialismu hodnota stavby příliš zdůrazňována nebyla, protože ateliér SIAL se dostal do nepřízně režimu, jeho členové nesměli publikovat v oficiálních architektonických časopisech – jeden z autorů Máje John Eisler emigroval na Západ a Miroslav Masák měl vroubek z roku 1968, kdy byl místopředsedou nezávislého svazu architektů.
- 2. října 2006 byl obchodní dům prohlášen za kulturní památku.
Zdroj: Wikipedie
